Někdy přijde pomoc od lidí, od kterých bychom to přímo nečekali. Děti jsou mnohdy mnohem chápavější než dospělí lidé. A právě s takovým příběhem zabodoval v anketě Dětský čin roku Jan, který si za své vyprávění odnesl první cenu v kategorii Pomoc starším lidem.
Janův příběh vypráví o tom, že zatímco někteří lidé se dokáží velmi snadno naštvat a mají pouze pocit, že je každý zdržuje, stačí jeden malý chlapec, který je vyvede z omylu.
Babička pospíchala na kontrolu k doktorovi. Nemohla si dovolit zdržení
„Moje babička jednou pospíchala na autobus, aby stihla spojení do nemocnice, kde měla být na kontrole u pana doktora. Těsně před odjezdem si vybrala peníze z bankomatu,“ začíná chlapec s příběhem, který zná z vyprávění. I když nebyl přímo přítomen, ze situace si odnesl ponaučení, které se rozhodl předat dál.
Babička totiž neměla kromě velkých bankovek žádné peníze, a řidič ji proto nechtěl vzít, jelikož nemá v popisu práce rozměňovat a každý by měl mít drobné. „Lidé již koukali, kdo zdržuje odjezd. Potila se hanbou, ale i potřebou, že do nemocnice musí dorazit,“ pokračuje Jan.
Cizí chlapec nabídl pomoc
Když už to vypadalo beznadějně, ozval se z davu lidí úplně cizí chlapec s tím, že babičce dá potřebné peníze. S vděkem si od něho vzala desetikorunu, zatímco zbytek lidí se mohl jen zastydět. „Během cesty vystoupil a babička už mu nestihla poděkovat,“ říká Jan. Dodává ale, že babička od té doby jezdí vždy s penězi připravenými a jednou měla dokonce to štěstí, že neznámého chlapce znovu potkala.
„On už si ji nepamatoval, ale babička mu místo desetikoruny vrátila dvacetikorunu. On se bránil, že o nic nejde, ale pro babičku to byl a je dodnes hrdina. Babička říká, že je třeba si pomáhat, protože nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoci my.“
Fotografie jsou pouze ilustrační.
Autor: Šárka Cvrkalová
