Bramborové placky jsou známé skoro v každé kuchyni. V rámci různých regionů nebo států pak recept na ně prochází různými obměnami a dle toho se poté mění i název konečné placky. My vám dnes představíme slezské stryky.
Někteří možná víte, o čem je řeč, ale i pro vás je následující článek. Kromě představení tohoto jídla vám totiž prozradíme i tip na obměnu receptu.
Slezské stryky
Vezmeme to ale od základu a představíme slezské stryky těm z vás, kdo tento pojem slyší poprvé. Jedná se o bramborové placky, které jsou typické pro Slezsko a Valašsko.
Jednalo se o „jídlo chudých“, protože k jejich přípravě stačily moučné brambory a sůl.
Právě moučné brambory typu C jsou základem receptu, protože vyšší obsah škrobu zajistí, aby se placky nerozpadly.
Nastrouhané brambory se zbavily nadbytečné tekutiny, osolily se a vytvořené placky ze vzniklé směsi brambor se nechávaly sušit na plátech kamen.
Sloužily buď jako samostatné jídlo, nebo jako příloha k omáčkám, škvarkům či třeba kysané smetaně.
Nová doba, novější recept
Slezské stryky se v této oblasti podávají dodnes, ale recept prošel několika obměnami, aby se přizpůsobil chuťovým pohárkům dnešních strávníků a hlavně kuchyním dnešních hospodyň.
Pláty kamen už má dnes doma málokdo, a tak se samozřejmě stryky připravují jinak. Buď je možné využít pánev, nebo plech s pečicím papírem.
V případě trouby je pak třeba zvolit teplotu 180 °C a doba pečení je přibližně 30 minut. V případě pánve je příprava rychlejší a hotový stryk poznáte tak, že je z obou stran opečený do zlatohněda.
Jak jsme již zmínili, trochu se změnili chutě strávníků, a tedy si dnes mnozí vypomáhají sádlem či olejem, aby stryky nebyly tak suché. A jeden tip na závěr: placky chutnají výborně například s povidly a zakysanou smetanou.
Postup na přípravu je stejný a po vychladnutí zmíněné suroviny namažeme na placku a máme něco jako bramborovou palačinku.
Zdroj: Wikipedie, Top recepty
Autor: Soňa Jiroutová
