Lidé používají psy ve válkách již tisíce let, ale na konci 19. století se v Německu objevila myšlenka, že by věrní lidští společníci mohli pomáhat i jinak než přímým zapojením do boje. A tak vznikli milosrdní psi.
V roce 1890 německý milovník psů a malíř Jean Bungartz založil Deutschen Verein für Sanitätshunde neboli Německý spolek pro léčebné psy. Chtěl psy vycvičit tak, aby mohli pomáhat při hledání zraněných vojáků.
Psí vojna
Myšlenka Sanitätshunde neboli zdravotnických psů se o pět let později dostala do Británie. Edwin Richardson byl stejně jako Bungartz milovník psů a začal se psy experimentovat, aby zjistil, jak mohou pomoci během bojů.
Jak uvádí web All That’s Interesting, v roce 1914 otevřel se svou ženou britskou školu pro válečné psy, kde se zvířata učila vyhledávat lidi, procházet kolem mrtvých těl, nosit plynové masky, a dokonce ignorovat německé uniformy.
Když vypukla první světová válka, byli psi z Británie, Francie a Německa posláni na frontu, kde plnili rozličné úkoly.
Věrní andělé strážní
Psi lovili krysy, které v zákopech šířily nemoci a požíraly mrtvoly pomoci. Za vynikajícího čichu odhalovali přítomnost nepřátelských jednotek a při strážní službě upozorňovali své psovody i na tu nejtišší lidskou přítomnost.
Ale milosrdní psi byli mezi nimi skutečně jedineční. Typický milosrdný pes byl vybaven sedlovou brašnou s vodou, alkoholem a prostředky první pomoci, které mohl zraněný voják použít k ošetření svých zranění.
Psi byli vycvičeni k tichému pohybu po území nikoho, obvykle v noci. Vyčenichávali zraněné vojáky, přičemž si nevšímali těch, kteří patřili druhé straně.
Byli dostatečně chytří na to, aby rozpoznali a rozlišili lehce zraněné muže od vojáků, kterým už nebylo pomoci.
Jejich úkolem bylo upozornit vojáky v táboře, že na bojišti leží muž, který má šanci přežít a čeká na pomoc, nebo si k umírajícím lehli, aby nezůstali v posledních chvílích sami.
Neúnavní pracanti se širokým uplatněním
Během války sloužilo na obou stranách až 10 000 psů, které využívali zejména Němci a Francouzi. Přičítá se jim záchrana tisíců životů, včetně nejméně 2 000 francouzských a 4 000 německých vojáků.
Zákopy 1. světové války byly strašlivým místem jak pro muže, tak pro psy. Mnoho milosrdných psů přišlo o život a ti, kteří přežili, trpěli v důsledku své služby posttraumatickým stresem.
Na stránkách Amusing Planet se dozvíme, že milosrdní psi byli v omezené míře využíváni také během 2. světové války a během korejské války k vyhledávání zraněných vojáků.
I v dnešní době pomáhají, kde mohou, třeba při nedávném zemětřesení v Turecku, kde hledali přeživší pod troskami. Psům vděčíme za víc, než se může zdát.
Zdroj: All That’s Interesting, Amusing Planet, The Archive, World War 1 Centennial
Autor: Dominika Jandorová
