Námořník Walter Yeo byl nasazen do služby během 1. světové války, a přestože se mu povedlo přežít, následky hrozivého zranění si nesl do konce života. Měl však štěstí na chirurga Harolda Gilliese, který Walterovi výrazně zlepšil kvalitu života první plastickou operací.
Walter Yeo se podle informací na webu DevonLive narodil v Plymouthu v roce 1890 jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho otec byl také námořník a zahynul pouhé tři týdny po Walterově narození během ztroskotání lodi, na které sloužil.
Walter narukoval v 16 letech a ve 22 letech získal hodnost námořníka. Počátkem roku 1914 se oženil s Adou Edwards a přestěhovali se na Staddon Terrace, kde se jim v říjnu 1914 narodilo první dítě, Lillian Evelyn Yeo.
V roce 1915 byl Walter povýšen na poddůstojníka na palubě lodi HMS Warspite. Bitva u Jutska 31. května 1916 se mu stala osudnou, utržil totiž vážné popáleniny obličeje a přišel o horní i dolní oční víčka.
Podstoupil první plastickou operaci
Po doplutí do přístavu byl Walter přijat do nemocnice Queensferry v Edinburghu, kde se mu popáleniny zahojily, ale zanechaly výrazné jizvy, zejména v horní části obličeje. Navzdory zranění postupoval v kariéře, v roce 1917 byl povýšen na zastupujícího střelce a poté na praporčíka.
Jizvy mu nejen hyzdily obličej, ale navíc přinášely další zdravotní komplikace, byl proto převezen do nemocnice ve Frognalu k rekonstrukční operaci, kterou provedl sir Harold Gillies.
Gillies měl bohaté zkušenosti s léčbou zranění obličeje, ale prozatím se mu nepovedlo provést úspěšnou plastickou operaci.
Krutý způsob operace
Operace Waltera byla velký riskem. Zjednodušeně řečeno, lékař Gillies odebral neporušenou část kůže z hrudníku a přenesl ji na obličej. Po několik prvních týdnů byla přenesená kůže propojena s kůží na hrudníku, aby zůstala zásobena krví a dobře srostla s obličejem.
Námořník měl namále, když se pátý den po zákroku objevila infekce, nakonec ale vše dobře dopadlo, a mohl se roku 1919 vrátit do služby. V následujících letech podstoupil ještě několik menších zákroků.
Život po zákroku
Walterova druhá dcera Doreen se narodila zhruba devět měsíců po propuštění z nemocnice. V prosinci 1921 Walter odešel ze služby u námořnictva a začal pracovat v hostinci Royal Naval Hospital Inn ve Stonehouse, později se stal majitelem licence hotelu The Western na Fore Street v Devonportu.
Informace o Walterově pozdějším životě jsou kusé, ale předpokládá se, že před svou smrtí pracoval v Monsen’s Chandelry na Barbicanu jako skladník. Zemřel roku 1960 ve věku 70 let.
Zdroj: DevonLive, Daily Mail, OnlyMen
Autor: Dominika Jandorová
