Vanda Hybnerová žila svůj život ve stínu slavného otce a po boku matky umělkyně. Celý život se prý proto snaží nebýt jako rodiče. Zároveň jim prý všechny křivdy, zejména pak otci, odpustila. V rámci odpuštění otci napsala divadelní inscenaci.
Dcera mima Borise Hybnera žila v jeho stínu a byla často vystavovaná jeho nepředvídatelným vystoupením. Jak uvedla v rozhovoru s Lucií Výbornou na Českém rozhlasu Radiožurnál, neměl otec problém udělat představení v autobuse cizím lidem.
Otec se o ni v dětství moc nezajímal
„S tátou jsem netrávila tolik času v soukromí, nicméně byla jsem mnohokrát vystavená situaci, kdy ve stáru neměl možnost pravidelně vystupovat a stýskalo se mu po energii a zpětné vazbě obecenstva, tak hrál lidem v prodejně tabáku. Měl svoji oblíbenou prodavačku v nákupním centru, kam jí chodil hrát, bavil lidi v autobuse,“ překvapila herečka Lucii Výbornou svou odpovědí.
Její otec dokázal vše převést v humor, což mu pomohlo se vyrovnat i se stomií, což je vývod z těla. Chodil i na setkání stomiků, které bavil svým přístupem a napsal pro ně knihu, která vyšla po jeho smrti.
Na počest otce ku příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin připravila Vanda Hybnerová se svým kolegou Radimem Vizvárym v branickém divadle Bravo! vzpomínkovou Mim session.
Život s ním ale taková legrace nejspíše nebyla, pokud lze usuzovat z hereččiných slov. Otec od nich odešel, když jí bylo 6 let, a herečka měla občas i pocit, že ho její život moc nezajímal. Například při výběru profese.
„Táta v tomhle ohledu doufal, že moje volby budou správné a že se po něm nebude chtít, aby se toho účastnil,“ řekla v rozhovoru pro Novinky.
Rodičům odpustila, že jsou umělci
S rodiči měla komplikovaný vztah, ale už jim prý odpustila rozvod i to, že byli umělci.
„Člověk se narodí někomu, kdo je nějakej. Chtít svoje rodiče změnit není možný, je na každém, aby se s tím srovnal a našel si k nim cestu, nebo s nimi tu cestu nešel,“ řekla v pořadu.
Smrt otce pak vedla k tomu, že mu vše odpustila, protože nechce žít s křivdami, které si s ním ani nemůže vyříkat.
Sama nyní pochopila, že jsou umělecké mozky trochu jiné, a bojuje s tím zejména ve vztahu ke svým dcerám, které jí často říkají, že mluví jako babička.
„Kolikrát mluvím s mámou a slyším ji jako sebe a obráceně,“ přiznala.
Ve stínu otce
Společně s Natálií Kocábovou připravila herečka představení Slávy dcery, které má za cíl ukázat, jaké je to vyrůstat ve stínu slavného otce. To si vyzkoušela jak Natálie Kocábová, dcera Michala Kocába, tak právě Vanda Hybnerová.
V představení si zahrála také Anna Polívková, která má rovněž zkušenosti s životem ve stínu slavného otce.
„Táta vždycky říká, že jsem se stala herečkou, abych častěji viděla svého tatínka,“ řekla dcera Bolka Polívky.
Hra je o čtyřech sestrách, které se snaží pochopit křivdy svého otce a vyříkat si je. Ve hře dále vedle Hybnerové a Polívkové hrají také Bára Lukešová a Marie Štípková. I ony mají za sebou zkušenosti se silnou otcovskou autoritou.
„Jako dcera jsem potřebovala svému otci všechno odpustit i kvůli sobě,“ vysvětlila Vanda Hybnerová důvod, proč hru napsala.
Hra je zároveň komedií, protože herečka zastává heslo: „Když už víc nejde brečet, začneme se smát.“
Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál, Česká televize, Novinky
Autor: Soňa Jiroutová
