Prosadit se v převážně mužském povolání nebylo v polovině 20. stolení nic jednoduchého. Své o tom věděla i Elizebeth Friedman, která byla jednou z nejlepších kryptoložek světa a svým nadáním porážela jak americké pašeráky, tak i nacisty. Rozsah její brilantní práce se ale odhalil až mnoho let po její smrti.
Elizebeth se narodila v roce 1892 v Huntingtonu v Indianě. Jako talentovaná mladá dívka vystudovala na univerzitě anglickou literaturu. Zajímaly ji ale i ostatní jazyky, jako je například latina, řečtina či němčina.
Nikoho nepřekvapilo, že po úspěšných studiích se vydala do školy, tentokrát už coby učitelka. Elizebeth ale činnost kantorky příliš nenaplňovala. Po pouhém roce se tak rozhodla z práce odejít. A jak to tak u mladých lidí bývá, neměla prakticky žádné tušení, co vlastně bude dělat.
Tehdy ještě nevěděla, že jí odvážné rozhodnutí zanechat dosavadní práce nadobro změní život a že díky němu pomůže chytat pašeráky i nacistické zločince.
K životnímu poslání jí pomohla až neuvěřitelná náhoda
Jako milovnice literatury zamířila do knihovny ve svém novém bydlišti v Chicagu, kde si chtěla půjčit dílo Williama Shakespeara. Tamní knihovník jí doporučil, ať kontaktuje milionáře George Fabyana, který se dílem známého dramatika velmi intenzivně zaobíral.
Právě tímto způsobem se dostala do jeho společnosti Riverbank Laboratories, která je považována za jedno z prvních amerických zařízení pro studium kryptografie.
Elizebeth zde nejen dokázala zdokonalit svůj talent pro hádanky a povýšit ho na opravdovou kryptografii, ale také zde potkala svého osudového společníka a později manžela Williama Friedmana.
Žena, která byla postrachem mafiánů
Oba manželé brzy přerostli hranice institutu. Během první světové války pak neváhali a okamžitě nabídli své služby armádě. Kryptologie byla tehdy ještě v plenkách a Friedmanovi byli prakticky jediní v celých Spojených státech, kdo během války něco podobného dělal.
Po konci války se jim otevřel nový způsob realizace – kvůli prohibici, která byla vyhlášena roku 1920, se objevilo extrémní množství pašeráků, kteří se do USA snažili dostat nejen alkohol, ale i drogy.
„Byla neobyčejně dobrá v rozpoznávání vzorců. To, co vypadalo jako její pouhý odhad, se často brzy ukázalo jako skutečnost,“ řekla podle časopisu Time americká historička Amy Butler Greenfield.
Během druhé světové války odhalovala nacistické špióny
Díky její práci byly prolomeny kódované zprávy pašeráků, ale i mafiánů. Podle časopisu Time tak mohlo být zahájeno přes 600 soudních jednání, přičemž ve 33 svědčila Elizebeth jako znalec. Její největší kariérní úspěchy ale měly teprve přijít, a to během druhé světové války.
I během ní se oba manželé značně angažovali. Na začátku ale pocítila talentovaná žena velké zklamání. Tým, kterému během předešlých let „velela“, byl převeden pod námořnictvo a tím i pod vedení tamních důstojníků. Je tedy jasné, že jako žena od nich necítila příliš respektu a spíše než spolupráce převládala rivalita.
I přesto ale dokázala odvést skvělou práci. Díky ní byli odhaleni nacističtí špióni v Jižní Americe, což zahrnovalo rozluštění přes čtyř tisíc šifrovaných zpráv.
Uznání se dočkala až o mnoho let později
Tyto její úspěchy ale byly dlouhá léta před zraky civilistů skryty. Až v roce 2008, kdy byla odtajněna řada vojenských dokumentů, se teprve ukázalo, v jak velkém rozsahu byla Elizebeth vlasti nápomocná.
Veřejně se tak o jejích úspěších příliš nehovořilo, dokonce se o nich nehovořilo ani neveřejně. Zatímco její manžel obdržel vyznamenání za výjimečnou službu v námořnictvu, Elizebeth nikoliv. Nyní je právem považována za „matku kryptologie“.
Zdroj: Time, All That’s Interesting, Witf
Autor: Markéta Mladá
