Příběh horolezce Arona Ralstona zná téměř každý. Drama, při kterém si musel sám amputovat paži, bylo zfilmováno i vydáno knižně. Zatímco sám Ralstone začal na svůj osud nakonec pohlížet pozitivně, záchranáři jeho nadšení příliš nesdíleli.
Psal se rok 2003, konkrétně 26. dubna. Sedmadvacetiletý horolezec Aron Ralston se vydal do národního parku Canyonlands v Utahu. Jeho túra naplánovaná na 8 hodin trvala nakonec nekonečných pět dní, během kterých došel k až neuvěřitelnému rozhodnutí.
Aron byl zkušeným horolezcem. Jeho velkým snem bylo slézt všechny vrcholy Colorada, které jsou vyšší než 4 200 metrů. V dubnu však udělal obrovskou chybu, vydal se lézt, ale nikomu ze známých neřekl, kam se vlastně chystá.
Rutinní lezení se brzy změnilo v tragédii. Osudného dne, ve chvíli, kdy mladý horolezec lezl v jedné z pískovcových štěrbin, se nad ním uvolnil 363 kilogramů těžký kámen.
Díky zužujícímu se prostoru nespadl přímo na něj, ale zasekl se o skálu. K Aronově smůle ale nechal horolezec ve stejném prostoru pravou ruku. Ta tak byla mezi kameny dokonale zaklíněna.
Myslel si, že to nepřežije
Ačkoliv nebyl Ralstone žádný začátečník, na podobnou situaci nebyl ani trochu připraven. V batohu měl tak pouze 350 ml vody. Poté, co mu po dvou dnech došla, byl nucen pít vlastní moč.
Po pěti dnech od nehody si byl mladík už jistý, že zemře. Na svou videokameru nahrál vzkazy na rozloučenou svým nejbližším, na kámen vyryl za pomoci malého nožíku své jméno a datum narození a předpokládaného úmrtí. Poté upadl do deliria způsobeného dehydratací.
Během noci se mu zdál sen o tom, jak si už bez pravé paže hraje s malým chlapcem. „Viděl jsem se v tomto mimotělním zážitku, jak si s ním hraji s pravou paží bez ruky. Vidím, jak ho beru do ruky a v jeho očích je ten výraz: ‚Tati, můžeme si teď hrát?‘ Ten pohled mi říká, že tohle je můj syn, tohle je budoucnost, jednoho dne zažiju tuhle zkušenost,“ svěřil se se svým zážitkem časopisu The Guardian.
Zlomení i odřezání si ruky nožíkem
Ráno se tak probudil s nesmírným odhodláním situaci zvládnout. K dispozici měl ale jen multifunkční kapesní nůž. Byl si jistý, že tím nemůže pažní kost přeřezat. Nakonec tak dospěl k neuvěřitelnému rozhodnutí: kost si za pomoci balvanu sám zlomil.
Poté mu ještě trvalo více jak hodinu, než si malým nožíkem odřezal maso a svaly, za pomoci kleštiček si pak přetrhal šlachy. „Všechny touhy, radosti a euforie budoucího života se do mě hrnuly,“ řekl později Ralston na tiskové konferenci, jak uvedl web All Thats Interesting.
V tu chvíli ještě ale neměl ani zdaleka vyhráno. S krvácející paží musel ujít ještě asi 13 kilometrů. Poté narazil na rodinu z Nizozemska, která mu poskytla první pomoc a zavolala záchranu. Vzhledem k tomu, že už se po Aronovi intenzivně pátralo, brzy jej vyzvedl vrtulník, který jej odvezl do nemocnice.
Zatímco by se většina lidí dostávala z podobně traumatického zážitku zřejmě celý život, Aron se s ním dokázal vyrovnat velmi brzy. Dokonce začal tragickou událost vnímat jako spásu, jako něco, co mu vrátilo zpět jeho skutečné já.
Podle záchranářů to byl zbytečný hazard
Podobně optimisticky ale tehdejší situaci nevnímali záchranáři. Velitel dobrovolnické organizace Grand County Search and Rescue Rex Tanner kdysi v rozhovoru pro National Geographic uvedl, že spíše než jako hrdina měl být Aron vnímán jako člověk, který udělal mnoho chyb.
Podle zkušeného záchranáře bylo tou největší to, že lezl sám, navíc že nikomu neřekl, kam se vlastně chystá. „Pro mě je jedním z největších problémů, že lidé nikomu neřeknou, kam vlastně jdou. Opravdu to není tak těžké a podle mého názoru to nijak neubírá na zážitku z divočiny,“ vysvětlil v rozhovoru.
„Je trochu iritující, že záchranáři musí vyjíždět do terénu a řešit tyto typy situací, kterým lze často předejít,“ zamyslel se Tanner. „Protože se jeden chlápek (Aron Ralston) dostal do konkrétní nebezpečné situace, 15 nebo 16 dobrovolníků bude uvrženo do podobného, potenciálně smrtelného scénáře,“ vysvětlil, co mu na nezodpovědném chování turistů vadí nejvíce.
Zdroj: National Geographic, The Guardian, All Thats Interesting, Sunny Sports
Autor: Markéta Mladá
