Sýry a jejich neobvyklé druhy jsou v posledních letech stále oblíbenější. Pokud si na nějaké párty nebudete moci dát kus uzeniny, nic se nestane, když ale nebude na stole alespoň pět druhů sýra, každý si toho všimne. Někomu stačí obyčejný eidam, jiný si zase dá blaťácké zlato a hermelín. Praví boháči si ale dopřávají pule, nejdražší sýr světa vyráběný z oslího mléka.
Pule je výrobek dělaný z mléka balkánského osla. Ten je ohroženým druhem, a dá se tak v zajetí najít jen na jediném místě světa. Tím je farma, kde se denně asi 100 takových oslic ručně dojí.
To je jeden z hlavních důvodů, proč je pule tak drahým sýrem. Podle serveru The Daily Meal stálo v roce 2016 zhruba půl kilogramu sýra až 40 000 korun. Nejde tak úplně o lahůdku, kterou si může dovolit každý. A to ani chuťově, protože je aromatický.
Ochránil osly, dopomohl ke kvalitnímu sýru
Ačkoli se na jednu stranu může zdát, že jsou ohrožení oslové zneužíváni pro tvorbu extrémně drahého sýra, skutečností je, že se zvířaty se na farmě zachází velmi dobře. Původní majitel podniku osly koupil v roce 1997 od chovatele, který se k nim nechoval zrovna nejlépe.
Podle serveru Atlas Obscura byl Slobodan Simić zděšen, když viděl, jak se s osly zachází. Neměl ale nikdy rád hádky, a tak místo konfrontace majitelů navrhl, že osly za vysokou částku koupí. Následně se o ně začal starat. Uvádí se, že se i kvalita vyráběných sýrů zlepšila.
Z velké části to bylo také tím, že původní majitel byl tak trochu podvodník a oslí mléko při výrobě sýra míchal s kozím ve špatném poměru. Kozího dával daleko větší množství a na tom oslím šetřil.
Simić se rozhodl dělat sýr z 60 % z mléka oslího a z 40 % kozího. Jeho farma se tak stala mnohem proslulejší než podnik jeho předchůdce.
Komplikovaná výroba sýra
Jak bylo zmíněno, sýr vyrábí pouze jedna jediná farma v Srbsku. Jeho příprava je poměrně komplikovaná, je třeba dodržovat přesné postupy a míchat mléko kozí a oslí v přesných poměrech. Složité je také už samotné získávání mléka.
Osli jsou velmi citlivá zvířata, a dojení tak probíhá ručně. A to u všech 100 oslů obvykle třikrát denně. „Zkoušeli jsme je dojit strojově, ale to se ukázalo jako nemožné. Protože osel není stvořen jako kráva, aby dával mléko, může ho sát pouze mládě,“ uvedl Slobodan Simić, zakladatel speciální přírodní rezervace Zasavica, pro CEO magazine.
Zatímco krávy mohou poskytnout až 60 litrů mléka za jeden den, oslice produkují kolem dvou litrů za den. Ti, kteří mají na starosti dojení, musí navíc počkat, dokud samice neodchovají své potomky (asi tři měsíce), než mohou sbírat mléko k výrobě sýra, píše server Jíme to.
Zdroj: Jíme to, The Daily Meal, Atlas Obscura, CEO magazín
Autor: Šárka Cvrkalová
