Vánoce a silvestr se v českých domácnostech neobejdou bez chlebíčků. Ačkoliv mnoho lidí považuje tuto pochutinu za typicky český vynález, realita je jiná. Ovšem ten klasický český chlebíček je natolik jedinečný, že ho vlastně můžeme považovat za náš vlastní.
Chlebíčky jsou jednoznačnou ozdobou vánoční tabule. Někdo má rád klasiku s bramborovým salátem a šunkou, někdo zase dává přednost exotičtějším variantám například s krevetami či nivou.
První chlebíček podával Jan Paukert
Tradice chlebíčků se u nás datuje do začátku 20. století. Příběh úplně prvního českého chlebíčku je relativně známý. Za všechno údajně mohl malíř Jan Skramlík.
Ten totiž maloval ve vyhlášeném pražském lahůdkářství Jana Paukerta a přitom dostal na něco chuť. Poprosil tedy majitele, zda by mu nepřipravil „něco na zub“. Klasické jednohubky, které byly v té době velmi oblíbené, mu přišly ale příliš malé. A tak mu Paukert udělal úplně první obložený chlebíček u nás.
Ačkoliv se mnoho lidí domnívá, že chlebíček je čistě českým vynálezem, není tomu tak. Obložené pečivo se v různých variacích objevuje ve Velké Británii a ve Francii už od 15. století. V severní části Evropy mají zase tzv. smørrebrød, tedy chleby s máslem, šunkou či rybou.
V době první republiky byl chlebíček známkou luxusu
Přesto se ale chlebíček s bramborovým salátem, dříve tedy především s majonézou, stal nezaměnitelnou českou klasikou, po které se především prvorepubliková smetánka mohla doslova „utlouct“. K Paukertovi na ně chodily významné provorepublikové osobnosti, například Ema Destinnová, Lída Baarová, ale třeba také Vlasta Burian, Hugo Haas či sám Tomáš Garrigue Masaryk.
Podle webu Kulturio se totiž jednalo o velmi nákladnou pochoutku, která zůstala mnohým běžným smrtelníkům zapovězena. Kromě tehdy dost nákladné domácí majonézy se často chlebíčky zdobily také lanýži, husími játry či humrem.
Po druhé světové válce se začaly chlebíčky postupně rozšiřovat. Jejich výrobci se je tak snažili více zpřístupnit a drahé suroviny se začaly nahrazovat těmi lacinějšími.
Díky dostupnější majonéze si lidé začali dělat chlebíčky doma
V té době se také začaly chlebíčky více dělat v domácnostech. Mohla za to větší dostupnost majonézy, která se v té době začala průmyslově vyrábět. Právě tehdy začal oblibě kralovat klasický chlebíček s bramborovým salátem, šunkou a kouskem vajíčka.
Ten zůstává neporažen dodnes, a to i navzdory tomu, že chlebíčků dnes nabízí lahůdkářství nepřeberné množství druhů. Na Vánoce si tak můžete dopřát chlebíček krabí, lososový, sýrový či ředkvičkový a mnoho dalších variant.
A jaký chlebíček máte na Vánoce nejraději vy? Děláte vlastní? Napište nám do komentářů.
Zdroj: Kulturio, Jíme to, Novinky
Autor: Markéta Mladá
