Martin se stal mým kamarádem už před několika lety. Nikdy jsem nepopírala, že se mi líbí, on ale nejevil zájem, a tak donedávna zůstávalo jen u přátelství. Právě díky tomu jsem byla svědkem celého příběhu. Když se totiž potřeboval někomu svěřit, šel za svojí nejlepší kamarádkou – za mnou.
Žárlila jsem pokaždé, když si Martin někoho našel. Ale nedávala jsem to na sobě znát. Když začal chodit s Irenou, byla jsem jeho psychická podpora. Radila jsem mu, co mají ženy rády, jakými balicími hláškami by měl zapůsobit, jak rychle ve vztahu postupovat. To bylo sedm let zpět.
Po třech letech se rozešli. Martin najednou neměl nikoho než mě
Pro Martina to byla velká rána. Pohádali se a on jí v afektu řekl, že už ji nechce vidět. Irena si sbalila kufry a odjela z města. Já se stala tím, komu se Martin každý večer vyplakával na rameni. Dlouho byl sám, ale cítila jsem, že je mi tak nějak vděčný za to, že jsem tu vždy pro něho. Naše city se ještě posílily, když se po roce od rozchodu dozvěděl, že se Irena bude vdávat.
Cítil se ukřivděně, že s ním vydržela několik let a teď se jen tak narychlo pustila do takového vztahu. Několikrát se s ní dokonce i setkal a tvrdil jí, že ji stále miluje. Ona ho prý přímo neodmítla, ale měla už jiného a nedokázala se prý po letech k Martinovi vrátit. Při všem tom mém utěšování si Martin uvědomil, že já jsem ta, která tu pro něj vždy byla a bude. Stalo se, že se jedna plačtivá debata zvrtla ve společnou noc.
Irena zrušila svatbu. Pro Martina opět nic neznamenám
Bála jsem se, že společnou nocí můj vztah s Martinem skončí. Jenomže mezi námi v týdnu došlo ještě k několika sblížením. Přitom ovšem stále mluvil o Ireně a já doufala, že když ho budu podporovat, konečně třeba pochopí, co k němu celé ty roky cítím. Bohužel přišla rána, kterou jsem nečekala.
Martin se u mě objevil s úsměvem na tváři. Irena prý zrušila svatbu, protože si uvědomila, že celou tu dobu miluje jenom jeho. Její vztah prý byl spíš na zahnání smutku, ale teď, když ji Martin opět kontaktoval, si uvědomila, že chce opět bydlet s ním. Já stála ve dveřích a netušila co říct. Vážně mi to přišel oznámit a doufal, že z toho budu mít radost po tom, co mě týden využíval jen proto, aby sám zapomněl? Pohádali jsme se, já mu vylíčila všechny své city a řekla mu, že už ho nikdy nechci vidět. Od té doby je z mého nejlepšího kamaráda jen člověk, co mě zradil, co nikdy nepochopil mé city a choval se neustále jenom sobecky.
Autor: Šárka Cvrkalová