Ilha da Queimada Grande, také známý jako „Hadí ostrov“, je jedním z nejnebezpečnějších míst na světě u pobřeží Brazílie v Atlantském oceánu. Ostrov je místem, kde nežijí žádní lidé a ani sem bez povolení nesmí. A má to dobrý důvod. Na každý metr čtvereční ostrova připadá jeden smrtící had.
Ostrov, kam se žádný z místních obyvatel neodvažuje vkročit, se nachází asi čtyřicet kilometrů od pobřeží Brazílie. Legenda praví, že poslední rybář, který zabloudil k jeho břehům, byl nalezen o několik dní později zmítaný oceánem ve své loďce bez života a v tratolišti krve.
Za původem názvu ostrova Ilha da Queimada Grande stojí odlesňování. „Queimada“ v portugalštině znamená spálený či vypálený. Ostrov byl dříve zcela pokryt deštným pralesem, který byl vypalován za účelem pěstování banánů. V důsledku odlesňování zde mimo deštný prales zůstaly vymýcené travnaté plochy.
Ostrov má rozlohu sto šesti hektarů. Je tak nebezpečné na něj vkročit, že to brazilská vláda zcela zakázala. Výjimku udělují pouze výzkumníkům. Na ostrově se vyskytují různé druhy jedovatých i nejedovatých hadů.
Zabiják krásný na pohled
Nebezpečí na ostrově však přichází v podobě křovináře ostrovního – druhu zmije se zlatou hlavou ve tvaru kopí. Jedná se o jednoho z nejsmrtelnějších hadů na světě. Křovináři, kteří jsou zde endemitem, mohou dorůst délky až jeden a půl metru.
Vláda chrání i hady před lidmi
Jsou tak nebezpeční, že jejich jed zabíjí do hodiny od uštknutí. Na „Hadím ostrově“ jich žije dva až čtyři tisíce a jsou zařazeni mezi kriticky ohrožené druhy. Jejich populace klesá, a i proto vláda vyhlásila zákaz vstupu na ostrov.
Hadí ostrov je nyní neobydlený, ale lidé na něm krátce žili až do konce 20. let 20. století. V roce 1909 byl na ostrově postaven maják. Poslední rodina, která zde žila, aby maják obsluhovala, opustila ostrov, když byl maják zautomatizován.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Legenda o smrti strážce majáku
Existují však pověsti, že místního strážce majáku a jeho rodinu zabily právě jedovaté zmije, které jim vlezly oknem do domu. Těžko říct, kde je pravda. Od té doby, co funguje maják v samoobslužném režimu, sem jezdí pravidelně brazilské námořnictvo za účelem jeho údržby. To také kontroluje, zda se žádný dobrodruh nezatoulal příliš blízko ostrova.
Hadi střežící poklad
Další z místních legend tvrdí, že prudce jedovaté hady sem zavezli piráti, aby ochránili poklad, který na ostrově zakopali. Ve skutečnosti lze však přítomnost jedovatých křovinářů vysvětlit méně vzrušujícím způsobem – stoupající hladinou moří.
„Hadí ostrov“ totiž býval součástí pevniny. Když však před více než deseti tisíci lety stoupla hladina oceánu, ostrov od pevniny oddělila. Zvířata, která na Queimada Grande zůstala izolovaná, se v průběhu tisíciletí vyvíjela jinak než na pevnině. Zvláště pak tento druh zmije.
Živí se ptactvem
Jelikož ostrovní zmije na rozdíl od jejich příbuzných na pevnině neměly žádnou kořist kromě ptáků, vyvinuly se tak, že jejich organismus vytváří extra silný jed. Mohou tak svoji kořist okamžitě zabít.
Místní ptáci, kterých je na ostrově přes čtyřicet druhů, jsou již důvtipní a nenechají se tak snadno chytit. Hadi proto spoléhají na ptáky, kteří ostrov navštěvují, aby si odpočinuli při přeletu oceánu. A tito hadi jsou nejúspěšnější právě ve výškách.
Neexistují žádné statistiky o uštknutích křovinářem ostrovním, protože žijí pouze na tomto ostrově, a tedy v izolaci. Nicméně u jejich nejbližších příbuzných z pevniny, jejichž jed je asi pětkrát slabší, hrozí sedmiprocentní riziko úmrtí v případě nepodání protijedu. I ve chvíli, kdy je protijed včas podán, existuje stále tříprocentní riziko smrti.
Je těžké si představit, že by někdo chtěl dobrovolně navštěvovat místo, kde číhá bolestivá smrt doslova na každém kroku. Smrtící jed křovinářů však odhalil svůj potenciál v boji proti srdečním problémům.
A na černém trhu po něm proto roste poptávka. Slušný výdělek za získaný jed je proto dostatečným lákadlem pro pytláky, kteří neváhají riskovat téměř jistou smrt na „Hadím ostrově“ Ilha da Queimada Grande.
Zdroj: associatestimes.com, allthatsinteresting.com
Autor: Michaela Pauerová
