S manželem jsme vychovali dvě děti. První syn se mi narodil, když mi bylo 19. Nikdy s ním nebyly žádné problémy, je to hodný chlapec. Vystudoval, našel si práci, má rodinu a občas nás navštěvuje. Zato jeho o osm let mladší sestra se nějak nedokáže usadit. Partnery střídá jako na běžícím páse a rodina je pro ni jenom nepodstatné slovo.
Pojmenovali jsme dceru jménem Hana, protože to znamená blažená, nebo také šťastná. Chtěli jsme, aby byl její život plný nádherných okamžiků, aby si ho dokázala užít naplno. Jako malá ve všem vynikala. Na základní škole měla skvělé známky, bavil ji sport, už v patnácti letech byla velmi krásná a pohledná. Kluci o ni samozřejmě začali mít zájem – byla holčičím ideálem. Chytrá, milá a tak trochu bláznivá holka. První vztah zažila v sedmnácti a plakala, když se s ní její kluk po dvou měsících rozešel.
Série vztahů
Zdroj: 123RF.COM
Tenhle neúspěch ale odstartoval sérii vztahů, ze kterých jsme s mužem neměli radost. Do třiadvaceti let bydlela u nás. Téměř každý měsíc si přivedla domů jiného chlapce a nám bylo jasné, že spolu v pokoji nestudují matematiku. Byla ale dospělá a do života jsme se jí nechtěli s manželem plést. Neřekli jsme ani slovo, ani ve chvíli, kdy se rozhodla sestěhovat s chlapcem, kterého znala sotva tři měsíce. Mysleli jsme, že to třeba tentokrát opravdu vyjde a ona bude šťastná.
Jenomže za půl roku jsme ji měli zpátky doma. Prý bydlela delší dobu u kamarádky, protože se s přítelem rozešla asi měsíc po sestěhování. Kamarádka už ji ale nemohla dál nechat v podnájmu. Samozřejmě jsme se téměř třicetileté dceři chtěli pokusit pomoci a nechali jsme ji proto opět bydlet u nás. Hana pracuje, přispívá na živobytí, často uvaří, snaží se nám pomáhat, jak jen to jde. Často ale spává jinde, a když se jí ptáme, kde je, vždycky odpoví, že u přítele. Problém ovšem je v tom, že si chlapce vodí často i k nám. Byli bychom rádi, že má vztah, kdyby to opět nebyl každý měsíc někdo jiný.
Hana bydlí už tři roky s námi a za tu dobu vystřídala tolik partnerů, že je nezvládnu spočítat. S některými se rozešla a opět zase dala dohromady. Zatímco manžel mi stále říká, abych ji nechala užívat si života po jejím, já se zajímám o to, jak to v budoucnu plánuje s rodinou. Nedokážu si totiž představit, že bude navěky bydlet s námi a střídat partnery tak, jako do dnešního dne.
Ona má ale jasnou představu o tom, že děti nikdy mít nechce a že zatím nenašla nikoho, kdo by jí bavil déle než pár měsíců. Muži jsou pro ni zdrojem pobavení. Hana je jinak velmi milá dívka a my jsme rádi, že ji máme doma. Není to tak, že by nás její přítomnost nějak obtěžovala, dům je veliký a ona leccos zastane. Mrzí mě ale její způsob života a její pohled na možnost budoucí rodiny.
Autor: Šárka Cvrkalová
