Marek Ztracený si před několika týdny z Českého slavíka odnesl hned tři ceny, poslední dobou se mu daří a je jeden úspěch za druhým. Fanoušci ho milují a podporují ho, proto se není čemu divit, že nadějný talent dál jenom vzkvétá. Ne vždy to byl ale pracovitý a milý chlap, podle všeho byl dříve tak trochu problémovým mladíkem.
Nedávno vydal Ztracený novou vánoční písničku, kterou si opět šplhl u fanoušků. A to nejen kvůli tomu, že se v době covidu snaží všem zlepšit náladu pozitivní energií, ale i tím, že na klipu spolupracoval s Hanou Zagorovou, což mnohé zaskočilo.
Deník Aha! proto vyzpovídal Marka Ztraceného nejen ohledně jeho nové spolupráce se zkušenou zpěvačkou, ale také zabrousil do jeho dětství. A ukázalo se, že jako chlapec nebyl Ztracený vůbec žádný svatoušek. Dokonce prý vyhodil školní záchod do povětří.
Cinkavý hlas, který nemá nikdo jiný
Na dotaz, proč vlastně pro svou novou vánoční píseň zvolil Ztracený spolupráci právě s Hanou Zagorovou, zpěvák odpověděl: „Jsem její fanoušek, mám ji rád. Když jsem tuto písničku složil a dokončil, říkal jsem si: Tam by to chtělo nějaký kouzelný cinkavý hlas, který by její poselství pomohl přenést.“
Prý nemusel přemýšlet dlouho, aby ho napadla ta správná varianta: „Hanka, to nemůže být nikdo jiný! Zkusil jsem jí zavolat. Věděl jsem, že má zdravotní potíže, tak jsem byl opatrný. Byla ale nadšená a k mé velké radost kývla,“ říká Ztracený o své spolupráci s ní.
Vánoční písničkou se snaží dodat fanouškům dobrou náladu a v koronavirové krizi je potěšit několika milými slovy o tom, že nehledě na to, jaké nemoci kolem nás řádí, neměli bychom si sváteční atmosféru kazit. Ne vždy byl ale takovou dobrou duší. Jako malý byl prý dokonce poměrně rošťák.
Vždycky tak trochu sebevrah
„Já jsem byl vždycky takový sebevrah, který do všeho šel po hlavě. Často jsem zkoušel různé chemické nebo výtvarné pokusy. Když mrsknete inkoustovým perem, tak dělá krásné kaňky a obrazce. Jako plátno jsem ale používal blůzky učitelek. Místo jedničky z toho byla dvojka z chování a moje maminka je musela vyprat,“ vzpomíná se smíchem.
Mnohem větší problém byly ale chemické pokusy, které Ztracený ve škole vymýšlel. „Zkoušel jsem spláchnout petardy. Hodil jsem malou, nic. Větší, nic. A pak ještě větší a zase nic. A najednou jsem se otočil, a záchod vybouchl. To byla taková rána! Vyletělo to do vzduchu, všude začala stříkat voda,“ přiznává se zpěvák.
Příběh pro něho pak neměl až tak šťastný konec, dnes se mu ale může zasmát: „Utekl jsem do třídy a čekal, co se stane. Bylo mi ale jasné, že toto se neututlá. Přišlo se na to, přiznal jsem se a o pár dní později nesl můj táta do školy novou záchodovou mísu. Myslím, že je tam dodneška,“ zakončuje své vyprávění letošní zlatý slavík.
Zdroj: Aha!
Autor: Šárka Cvrkalová
