Vyřezávání dýní je známou halloweenskou tradicí, která se z Ameriky masově rozšířila nejen do anglicky mluvících zemí. Obyvatelé mexické Oaxacy se však baví vyřezáváním úplně jiné zeleniny. Místo velké oranžové dýně je středem pozornosti červená ředkvička.
Velkolepá slavnost zvaná Noche de Rabanos neboli Noc ředkviček, se stala neodmyslitelnou součástí vánočních svátků v mexickém městě Oaxaca, ležícím ve stejnojmenném státě na jihu Mexika.
A tak zatímco v českých domácnostech den před Štědrým dnem vrcholí vánoční přípravy a spousta lidí ještě dokupuje na poslední chvíli dárky, v mexické Oaxace se chystá jiná zábava. 23. prosince se každoročně utkají umělci i amatéři v soutěži o nejpozoruhodněji vyřezávanou ředkvičku ve městě.
Jde o více než stoletou tradici
Noc ředkviček má původ ještě v koloniálním období. Ředkvičky, pocházející z Číny, do Mexika přivezli Španělé – především mniši. Ředkvička se zde brzy stala běžnou svačinou či přílohou k jídlu.
Vyřezané ředkvičky měly přilákat více zákazníků
Již v této době začali zemědělci ředkvičky vyřezávat a skládat do různých obrazců. Oblíbená byla především náboženská témata či vyřezané ředkvičkové postavičky, kolikrát dozdobené jinou zeleninou na prodej. Řezby se staly marketingovým trikem, jak přilákat pozornost zákazníků na vánoční trh před vánočními bohoslužbami a po nich.
Trh se každoročně konal 23. prosince na hlavním náměstí Oaxacy. Slavnostní ředkvičky se staly hitem – místní obyvatelé kupovali ty nejsložitější řezby jako ozdobu svých vánočních stolů.
V roce 1897 tehdejší starosta města Francisco Vasconcelos proměnil tradici řezbářství v oficiální soutěž. A vyhlásil 23. prosince Nocí ředkviček.
Na výtvory čekají několikahodinové fronty
Dnes tato tradice žije dál a každoroční akce se účastní stovky umělců i amatérů, kteří mohou soutěžit v různých kategoriích. Akce je velmi populární a láká do města před Vánocemi tisíce návštěvníků. V několikahodinových frontách čekají mladí i staří, aby se na umělecké výtvory podívali.
Ředkvičky nejsou určeny ke konzumaci
Obecní vláda dokonce musela pro ředkvičky, speciálně pěstované na tuto akci, vymezit půdu. Dohlíží také na jejich růst i distribuci registrovaným soutěžícím. Ředkvičky jsou speciálně ošetřeny a pěstovány tak, aby byly větší. Ty největší ředkvičky mohou mít až tři kilogramy a dosahovat padesáti centimetrů. Během let se používané druhy ředkviček měnily.
Vyhrát se vyplatí
Sklízí se kolem 18. prosince a umělci pak mají několik dní, aby na svých dílech pracovali, než na trhu představí své výtvory. Nejoblíbenějšími řezbářskými motivy jsou betlém, mayské obrazy, historie a folklor města či místní divoká zvěř. Hlavní cena pro vítěze je dvanáct tisíc pesos, což je asi dvanáct a půl tisíce korun.
Výstava se rychle kazí
Samotná výstava netrvá dlouho – ředkvičková díla začínají již po několika hodinách venku hnědnout. Oslavy na hlavním náměstí však pokračují ještě několik dní, přes vánoční svátky.
Zdroj: bbc.com
Autor: Michaela Pauerová
