Božská Angelika. Žena, po které muži toužili a ženy jí záviděly. Kdo by neznal statečnou a nezkrotnou ženu, která se v průběhu šedesátých let objevovala ve filmech o krásné Angelice. Přestože se herečka Michèle Mercier objevila v desítkách filmů, všichni ji znají jako Angeliku.
Od raného dětství se Michèle, která se původním jménem jmenuje Jocelyne Yvonne Renée Mercier, chtěla stát baletkou a tančit v klasických baletních hrách na velkých jevištích.
Místo toho jednou zaskakovala na natáčení filmu za zraněnou tanečnici. To jí změnilo život a ona se rozhodla, že se stane herečkou.
Z baletky herečkou
Změnila si jméno na Michèle, prý aby se lépe uchytila ve filmu. Začínala v malých rolích, ale i to se brzy změnilo. V Londýně, kam se přestěhovala z Paříže, kde studovala balet, potkala režiséra Denyse de La Patellièra a její herecká kariéra začala stoupat.
Půvabná blondýnka byla obsazována hlavně do rolí prostitutek, vyzývavých žen i potvor. Sex-appeal z ní přímo čišel, stále častěji se objevovala vedle zvučných jmen, ale na svoji velkou roli stále čekala.
Jedna role, která jí změnila život
Ta přišla s rokem 1964, kdy se poprvé objevila jako Angelika ve snímku Angelika, markýza andělů. Tato role jí změnila život, stala se jejím štěstím i prokletím.
Stala se důležitou součástí jejího života a podle jejích slov možná udělala chybu v tom, že do postavy vložila až moc sebe, až moc vášně. Od té doby si ji všichni s její nejzásadnější postavou spojují a mluví jen o ní.
Zdroj: Profimedia
Angelika jí otočila život o sto osmdesát stupňů. Neustále byla s touto rolí spojována a režiséři ji nechtěli obsazovat do dalších rolí.
Kamkoliv šla, lidé si ji s krásnou hraběnkou spojovali a věřili, že je taková i ve skutečnosti. Bylo jí sotva třicet a musela si přiznat, že jí postava zničila kariéru.
Stárnutí ji zmáhá
V osobním životě to moc horké nebylo, protože na muže neměla štěstí. Z jednoho se stal alkoholik, protože neunesl její slávu, druhý zemřel na rakovinu a třeba ten poslední zrušil těsně před svatbou zásnuby.
V roce 2010 se médiím přiznala, že ji stárnutí zmáhá. Prošla si rakovinou kůže, a jakmile se vyléčila, zlomila si kost v obličeji a nohu. Jakmile se po náročných operacích vrátila domů, zlomila si druhou nohu.
Dnes žije ve svém domě s pečovatelem, který jí pomáhá chodit, a svými zvířaty, která nadevšechno zbožňuje.
Autor: Barbora Turková
