Kdyby tohle dělal váš manžel, také byste se za něj styděli. Kdykoli jdu po vesnici, děsím se pohledů sousedů. Jen málokdo ještě nebyl jeho zlozvyku svědkem. Několikrát jsem mu říkala, aby toho nechal. Neposlechl mě.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Jsem z jeho chování zoufalá a absolutně nevím, co si s ním počít. Vy byste snad věděli, jak svého partnera odnaučit takovému zlozvyku?
Vůbec to neřeší
Už se s ním rozčiluji pěkně dlouho. Dělá to už léta a já s ním nedokáži pohnout. Je v tomhle hrozně tvrdohlavý.
Především to ale vůbec neřeší. Mně to ale vadí a jsem si jistá, že ani lidem okolo něj to nemůže být příjemné. Jak by taky mohlo?
Podle názoru mého muže to přeháním. „Vždyť o nic nejde, zbytečně to hrotíš,“ říkává mi často a do mě vždycky vjede vztek.
Sousedky mě zastavují
„Hanko, prosím tě,“ oslovila mě onehdy sousedka Blanka. „Řekni tomu svému něco, vždyť tohle se nedá,“ stěžovala si a významně u toho protáčela očima.
Nebylo to poprvé, co si někdo stěžoval na chování mého muže. Žijeme na malé vesnici, tady každý ví o každém všechno a nic se tu neutají.
Slíbila jsem jí, že s ním promluvím. Jenže doma jsem nepochodila, ostatně jako pokaždé. Manžel nad tím jen mávl rukou a na účet rýpavé sousedky pronesl pár nadávek.
Stydím se za něj!
Jak by bylo vám, pokud by váš manžel měl takový nechutný zlozvyk? Já se za něj stydím, a kdykoli se pohybuje po zahradě, bojím se, že něco vyvede.
Co je tak těžkého na tom, zapnout si poklopec na kalhotách? Vždyť to dělají všichni chlapi! Proto nechápu, proč ten můj to prostě nedokáže.
„Je mi to takhle pohodlnější,“ vysvětloval mi už několikrát. „Každému je po mně houby, můžu si přece chodit, jak chci,“ tak končívá naše debata.
Nevím si s ním rady
Upřímně už si s manželem nevím rady. A povím vám, že mi bylo pořádně trapně, když za mnou přiběhla ta největší drbna s vesnice. Shodou okolností naše sousedka, co bydlí jen přes plot.
Lomila rukama, že viděla u mého manžela něco příšerného a že s tím absolutně nesouhlasí. Kázala mi, abych si ho srovnala. Nevěděla jsem, co jí na to říct.
Uhýbala jsem před jejím kritickým pohledem očima. Byla mi hanba a styděla jsem se i za manžela. Když jsem mu to doma řekla, jen se vysmál řečem sousedky. Co byste na mém místě dělali vy? Já už jsem z toho nešťastná!
Autor: Nikol Kolomazníková
