Každý jsme nějaký, ale na některé věci sebevětší tolerance nestačí. Často pak musíme volit, jestli dáme přednost svým potřebám, nebo vyjdeme partnerovi vstříc a zachráníme vztah.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Dana poznala v životě už dost mužů, ale ještě s žádným se jí nepodařilo navázat opravdu trvalý vztah. Všichni se stěžovali na to samé – to, co má Dana ráda, je pro ně prostě neúnosné. Dana se ale nevzdává. Věří, že někde musí být muž, kterému bude její vášeň imponovat.
Zkouším to znovu a znovu
Nechci říct, že mám smůlu na chlapy. Potkala jsem v životě spoustu prima mužů, kterých si dodnes vážím a jsem za společně strávený čas ráda. Ale žádný z nich se mnou prostě nevydržel. Jsem ale vytrvalá a nevzdávám to.
Vyzkoušela jsem už snad všechny způsoby seznámení, jaké existují. Seznamovací aplikace, internetové seznamky, dohazování od kamarádek, posedávání v kavárnách, a dokonce i speed dating. Většina mých vztahů pokračuje dobře do té chvíle, než se rozhodneme pro společné bydlení.
Dokud jen „randíme”, je všechno v pořádku. Mám ráda dobrou kávu i víno, skvěle vařím, jsem sportovec tělem i duší a o legraci se mnou není nouze. Většina mužů tak se společným domovem moc neotálí, ale kufry si balí ještě rychleji.
Prostě si nemůžu pomoci
Je totiž něco, co o sobě na prvním (a ani na druhém nebo na třetím) rande prostě neříkám. Mám svou velkou vášeň, se kterou se muži prostě nedokážou vypořádat. Miluji čistotu.
Můj domov ustavičně voní čisticími prostředky, kterých mám ve skříni celý arzenál. Vedle nich mám spoustu různých hadříků, každý k jinému účelu – na nábytek, na sklo, na kůži nebo zrcadla. Každou volnou chvíli doma věnuji tomu, aby se všechno jen blýskalo a nesnesu, aby na podlaze zůstalo i jen sebemenší smítko.
Moje nejoblíbenější nákupy nejsou v obchodech s oblečením nebo botami, ale v drogerii. Dokázala bych vyjmenovat, jak přesně jdou po sobě značky jednotlivých čističů podle toho, jak jsou vyskládané v regálu.
A ať dělám, co dělám, prostě si nemůžu pomoci. Zkoušela jsem s tím přestat, ale nepořádek a absence denního úklidu jsou pro mě neúnosné. Když neuklízím každý den, jsem nervózní a rozčilená kvůli každé maličkosti. Pro muže je to všechno výzva, které ti statečnější chvíli zkoušejí čelit, ale nakonec odcházejí i oni.
Život se mnou není snadný
Vyslechla jsem si kvůli tomu leccos. Že jsem blázen, hysterka a šílenec. Že bych měla vyhledat pomoc a jít se léčit. Že se mnou život není jednoduchý. Dobře to vím. Moje nároky na pořádek nejsou obvyklé ani malé a já chápu, že ne každý se mnou bude moje „choutky” sdílet.
I když se někteří muži, které jsem poznala, snažili pochopit, jak moc pro mě uklizený byt znamená, nakonec náš vztah stejně zkrachoval. Mám prostě svou představu o tom, jak správný úklid vypadá, a to, jak ho dělají ostatní, je v mých očích prostě málo.
Když už se tedy jeden z expřítelů pokoušel zapojit a uklidil pro mě celý byt sám, nepochodil. Hraná radost mi dlouho nevydržela a nakonec jsem musela uklidit ještě jednou sama.
Neztrácím naději
Nepřestávám ale věřit, že se najde někdo, kdo se mnou bude nadšení pro čistotu doopravdy sdílet. Nejen proto, že to mám ráda já, ale proto, že doopravdy miluje uklizený byt a pořádek kolem sebe.
Dalo mi spoustu práce, abych to, co mám ráda, neotáčela proti sobě. Abych nebyla nešťastná a neutápěla se ve smutku z toho, že jsem odsouzená k samotě, protože jsem taková, jaká jsem. Ale věřím, že když už jsem si vybojovala lásku k sobě, najdu i lásku partnerskou. Čistou obrazně i doopravdy.
Autor: Daniela Jílková
