Lenka vždy věděla, že má její manžel nějaké příbuzné ve Skotsku, nikdy se jí ale nepřiznal, že se stal jejich dědicem. Lenčin manžel ale nedávno nečekaně zemřel při autonehodě, a Lenka se tak z jeho pozůstalosti dozvěděla, že její manžel zdědil velké sídlo na skotském venkově. Lenka nechápala, proč se jí manžel nesvěřil, později ale zjistila, že měl v plánu sídlo prodat, a zajistit tak dětem budoucnost koupí nových domů nedaleko jejich bydliště.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Dnes vím, že manžel by si to všechno přál jinak, ale já se rozhodla si zděděné sídlo nechat. Prodat jej mohu vždycky, ale s dětmi spíše plánujeme se do něj brzy natrvalo přestěhovat,“ říká čtenářka.
Před půl rokem zdědil dům na skotském venkově
Lenka o manželových příbuzných ze Skotska věděla. „Párkrát mi vyprávěl o svém strýčkovi žijícím ve Skotsku, za kterým jako malý hodně jezdil.
Jejich vztahy ale časem ochably a později si jen občas napsali dopis. Nikdy jsem toho strýčka neviděla. Nedávno jsem ale zjistila, že když strýček zemřel, přenechal celou usedlost i s pozemky mému muži, protože to byl jeho jediný žijící příbuzný,“ vypráví.
„Nevím proč, ale manžel mi o tom nic neřekl. Asi nám nechtěl přidělávat starosti, a sám se tedy rozhodl, že sídlo prodá a získanými penězi nám zajistí spokojený život. Je tomu ale několik týdnů, co můj manžel zemřel při autonehodě. Vzhledem k tomu, že byl můj muž vždy velmi opatrný, měl sepsanou závěť. Tak jsem zjistila, že sídlo i s pozemky odkázal mně.“
Lenka nejdřív nevěděla, co si má s nečekaným dědictvím počít. Když vyklízela manželovy věci, narazila na několik dokumentů, podle kterých manžel plánoval dům ve Skotsku prodat a koupit za to jí i dětem nové bydlení.
Rozhodla jsem se naložit s majetkem jinak
Z dokumentů Lenka vyčetla i cenu, za kterou chtěl její manžel celou usedlost prodat.
„Vím, že to s námi vždy myslel dobře, vždy se nás snažil zajistit. Byla jsem dojatá, jak moc na naši budoucnost myslel. Ale stejně si myslím, že cena usedlosti je možná vyšší, než bylo v dokumentech uvedeno,“ vysvětluje.
„Naše děti navíc často mluví o tom, že by se možná jednou chtěli odstěhovat někam do zahraničí. Celou záležitost jsem s nimi konzultovala a jednomyslně jsme se shodli, že zbavovat se takového majetku nechceme. Usedlost s pozemky je navíc dostatečně velká hned pro několik rodin.“
Celá rodina situaci společně řeší. „Prozatím se stěhovat nechceme, přeci jen tu máme svoje závazky, za pár let bychom se ale odstěhovat mohli.“
Lenka proto zvažuje dům zatím pronajímat, dokud se její děti nerozhodnou se do Skotska přestěhovat. „Asi to tak bude nejlepší, o usedlost bude postaráno a nám zůstane možnost se do ní v budoucnosti přestěhovat.“
Zároveň ale Lenka přiznává, že je jí líto, že nemohla celou záležitost konzultovat se svým manželem. Třeba by mu plánovanou prodej nemovitosti vymluvila. Takhle má pocit, že neplní jeho přání.
„Snad by se mnou souhlasil, přeci jen nám oběma jde jen o budoucnost našich dětí.“
Autor: Gabriela Kibicová
