Závislost dovede s lidmi udělat různé věci. Jednou z věcí, na kterých se lidé často stanou závislí, je alkohol. V mnohých případech pak lidé ztratí kontrolu nad svým životem a stanou se kriminálníky jen proto, aby měli možnost si na svou závislost vydělat.
A stejný je i případ Iriny Gajdamačuk, ruské sériové vražedkyně, z níž udělal alkohol monstrum. Narodila se roku 1972 a už od dětství byla na alkoholu závislá. Její rodiče proto byli zbaveni svéprávnosti.
Těžko říci, jestli měli rodiče problémy kvůli její závislosti, nebo se stala závislou právě proto, že ji rodina týrala a byla k ní přísná. Každopádně se nakonec nikdy ze závislosti nedostala.
S manželem měla problémy už od počátku vztahu
Na počátku 90. let se seznámila Irina s Jurijem, mužem, kterého si později vzala. S tím měla dvě děti, a to i přesto, že mezi nimi byly od počátku jejich vztahu problémy.
Pár se podle všeho často hádal, nemohl se dohodnout na výchově dětí, ani na osobních věcech, největší problém ale bylo pití. Ani po letech se totiž Irina nezbavila své závislosti.
S Jurijem se často hádali, především proto, že ona nevydělávala a on jí odmítal dávat peníze. Bál se, že by je všechny utratila za pití. Proto začala Irina svou kariéru sériové vražedkyně.
Během osmi let připravila o život několik obětí, jen jedné jediné se podařilo uniknout. I tak ale zamotala policistům hlavu, než ji byli schopni dopadnout.
Vraždila kladivem a sekerou
V roce 2002 začala Irina vraždit především starší ženy v oblasti, ve které sama žila. Vloupala se do jejich domu, zabila je pomocí sekery či kladiva a ukradla peníze, které doma měly.
Policie si vraždy díky stejnému způsobu zabití spojila rychle dohromady. Netušila však, kdo za nimi stojí. Dlouho se spekulovalo o tom, že takto kruté činy by byl schopen spáchat spíše muž.
Jenže když v roce 2010 zabila Irina svou poslední oběť, soused mrtvé ji viděl vycházet z domu, kde se vražda odehrála. Ihned to nahlásil na policii a Irina byla brzy dopadena.
Během předběžného vyšetřování se přiznala ke všem vraždám. Jako důvod uvedla to, že jí manžel nechtěl dát peníze na alkohol, proto si je musela obstarat jinak. Ve většině případů prý byla opilá, když vraždila.
Ovšem při soudním procesu jakoukoli vinu popírala a předešlé doznání také popřela. Přesto byla nakonec odsouzena ke dvaceti letům vězení.
Veřejnost i Irinina rodina byly s rozsudkem velmi nespokojeny. Podle mnohých totiž dvacetiletý trest za vraždu sedmnácti žen, a to pouze kvůli penězům na alkohol, není vůbec adekvátní.
Autor: Šárka Cvrkalová
