S manželem jsme svoji skoro dvacet let. Vždy to byl velký požitkář, který si uměl kromě všeho ostatního užívat i dobrého jídla. Náš pohodový život se změnil po jedné návštěvě u léčitele. Začal se stravovat extrémně zdravě a nutí k tomu i ostatní členy rodiny. Já i děti toho už máme plné zuby. Proč nás nenechá jíst to, co chceme my?
Požitkář a pohodář
Zdroj: 123RF.COM
Petr měl vždy rád dobré jídlo a potrpěl si na kvalitní víno. Troufám si o sobě říct, že jsem dobrá kuchařka a vždy jsem se pro celou rodinu snažila vařit pestře a kvalitně. Měli jsme od kamarádů farmářů pravidelný zdroj domácích vajíček, masa a v sezóně i čerstvé zeleniny a ovoce. V posledních letech přibral díky sedavému zaměstnání manžel pár kilo navíc, ale na jeho vysoké urostlé postavě to nebylo skoro poznat.
Jednoho dne se vrátil od lékaře s tím, že má zvýšené nějaké hodnoty v souvislosti s prostatou a že je třeba to hlídat, jelikož mohou předznamenávat možný rozvoj rakoviny. Jak se říká, že rýmička je pro muže málem smrtelná nemoc, začal Petr doslova panikařit. Četl články na internetu a studoval knihy. Vždy jsme měli blízko k přírodě a léky u nás byly jen pro případ bolesti zubů či migrény.
Osudová návštěva u léčitele
Od kamaráda dostal kontakt na léčitele, který měl být údajně expertem na přírodní léčbu rakoviny. Pozorovala jsem manželovo aktivní snahu o léčbu s nadhledem a mírným úsměvem. Sám doktor mi řekl, že nemocný není, je to jen riziková hladina hormonů, které mohou a nemusí způsobit do budoucna vážnější nemoc. Oproti Petrovi jsem byla v klidu.
Když se vrátil od léčitele, kterému neřeknu od té doby jinak než šarlatán (a je to jeden z důvodů našich častých hádek), byl úplně v tranzu. Oznámil nám, že ode dneška bude dodržovat speciální dietu a očekává od nás naprostou podporu. Když začal vypočítávat, co všechno už nebude jíst, byla jsem lehce v šoku. Děti se mě snažily uklidnit tím, že to stejně dlouho nemůže vydržet. Vyděšená jsem souhlasila a šla spát.
Rýže a zase jen rýže
Zdroj: Cseh Ioan/123RF.COM
Nicméně opak se stal pravdou. Manželova proměna trvá už půl roku. Stal se z něj zarytý vegan. Nejí tedy mléčné výrobky, vejce ani maso. Jeho jídelníček se skládá většinou ze speciálně (dle receptu toho šarlatána) upravené rýže, luštěnin a zeleniny. Nejhorší na tom všem celé je, že do tohoto extrémního stravování nutí mě i děti. Asi si dovedete představit, jak na to dva puberťáci, kteří za vrchol gastronomie považují hamburger, reagují.
Hádky jsou u nás na denním pořádku. Petr se od doby, co se stal veganem hodně změnil. Kromě toho, že hodně zhubl (opravdu vypadá jak nemocný), se změnila i jeho povaha. Z dříve pohodového a usměvavého chlapa je z něj věčně nervózní mrzout, na kterého je strach promluvit. Moje snahy o dialog nikam nevedou. Je pevně přesvědčený o své pravdě a správnosti svého přístupu k jídlu.
Děti za chvíli vyletí z hnízda, ale co já? Jsem nešťastná a nedovedu si představit, že bych měla s takovým člověkem, který je věčně protivný a pohoršuje se nade mnou kdykoliv si dám chleba se šunkou, strávit zbytek života. Jídlo nás úplně odcizilo a já uvažuji o tom, že Petra opustím.
Autorka: Svatava Pokorná
