Trest smrti byl v Americe donedávna zakázán. Brzy má být ale vykonán na první ženě po šedesáti sedmi letech. Ta se provinila vraždou ženy a únosem jejího nenarozeného dítěte.
Když se Lisa Montgomery dozvěděla, že ji čeká trest smrti, snažila se všemožně odvolávat a hledat mezery v zákonech, aby rozsudek změnila. Nakonec jí ale ani to nepomohlo.
Vlastní děti už mít nemohla, manželovi lhala o svém těhotenství
Lisa Montgomery po porodu čtyř dětí podstoupila lékařský zákrok, po kterém už vlastní děti mít nikdy nemohla.
Na ten zašla zcela dobrovolně, později toho ale litovala. Její manžel navíc o celé situaci neměl tušení.
V roce 2004 si vyhlédla na psí výstavě ženu, kterou později online stalkovala. Zjistila, že se jí má brzy narodit potomek, a proto začala spřádat plány na to, jak se k dítěti dostat.
Lisa začala nosit těhotenské oblečení a svému muži tvrdila, že chodí na těhotenské prohlídky.
Svému okolí říkala, že čeká miminko, a nikdo nepoznal, jaké úmysly ve skutečnosti má.
Pod záminkou ukázky výstavních psů se setkala se svou obětí v jejím domě v 8. měsíci jejího těhotenství. Uškrtila ji, podřízla jí žaludek a vyjmula dítě, kterému se překvapivě nic nestalo.
To si odnesla domů jako vlastní. Druhý den byla ale dopadena a postavena před soudy.
Bránila se, hledala skuliny v právním systému. Marně
Když se Montgomery dozvěděla, jaký trest jí čeká, několikrát se u soudů snažila bránit.
Tvrdila například, že byla psychicky nemocná nebo v době svého činu nepříčetná. Ani to jí ale nepomohlo.
Dokonce zkoušela napadnout přesnou definici svého trestného činu. Ta totiž říkala, že z důvodu únosu dítěte zavraždila ženu.
Právníci Montgomeryové ale tvrdili, že v době, kdy byla žena zavražděna, bylo dítě ještě v jejím lůně, a proto nemohlo být považováno za živou osobu, kterou by se dalo unést.
I toto napadnutí ale bylo nakonec zamítnuto, a Montgomery se tak nakonec musela smířit s trestem smrti. Po téměř sedmdesáti letech se tak stala první ženou odsouzenou k popravě pomocí smrtící injekce.
Autor: Šárka Cvrkalová