Slyšeli jste někdy pojem „padlé ženy“? Ve Spojeném království a Irsku byly takto označované ženy, které se provinily společenským konvencím. Jednalo se především o prostitutky, neprovdané těhotné ženy, ale také oběti sexuálního násilí. Padlé ženy byly zavírány do domovů zvaných Magdaleniny prádelny.
Magdalénské hnutí, které bylo pojmenováno po biblické postavě Marie Magdalény, vedlo původně kampaň za očištění měst od prostitutek. Postupem času do ústavů přicházely i ženy s jiným proviněním. Prádelny byly podporovány jak katolickou a protestanskou církví, tak i tamní vládou.
Tvrdá práce
Ženy v těchto institucích dělaly ruční práce jako vyšívání, šití či praní prádla. Pracovní doba byla dvanáctihodinová. Postupem času Magdaleniny prádelny připomínaly spíše vězení.
Covanky mezi sebou nesměly mluvit a byly často tvrdě trestány za sebemenší přestupky. Měly cenzurovanou poštu a omezený kontakt s příbuznými.
Po příchodu do ústavu byly nuceny si ostříhat vlasy dohola, nosit stejnou uniformu a jedly pouze velmi střídmě.
Kromě prostitutek se do útulků začaly dostávat svobodné matky, zneužívané dívky nebo takové, které byly považovány za jakkoli problémové – a to někdy na žádost vlastní rodiny.
Některé chovanky zde strávily rok života, ale spousta žen zde i dožila.
Šokující odhalení masových hrobů
Když se dvě řádové sestry rozhodly v roce 1992 prodat pozemky, které vlastnily ve čtvrti Donnybrook v Dublinu, byly na místě odhaleny masové hroby.
Uvnitř byla těla mnoha neznámých žen. Jejich životy i smrt byly zahaleny tajemstvím.
Když byl objeven masový hrob v Donnybrooku, 155 neoznačených hrobek odstartovalo skandál, který odhalil rozsah a hrůzy Magdalénských prádelen.
Bývalé chovanky se postupně nebály o své zkušenosti s držením proti své vůli v omezujících budovách podělit s médii.
Slavná zpěvačka jednou z padlých žen
V jednom z dublinských ústavů strávila 18 měsíců i známá irská zpěvačka Sinéad O’Connor, která zde byla ve věku patnáct let umístěna za záškoláctví a krádeže. O drastické zkušenosti poté promluvila i veřejně.
Předpokládá se, že prádelnami prošlo celkem až 300 000 žen. Díky velkému počtu přeživších však zůstaly bez povšimnutí přes 231 let.
Proč tomu tak bylo? Veřejnost tento fakt odmítala a ženy, které si prádelnami prošly, cítily stud a odsouzení společností, proto o svých hrůzných zážitcích raději mlčely.
Autor: Adéla Vocetková
