Pokud máte malé děti, určitě víte, že to s nimi někdy bývá docela sranda. Zvláš, když vám začnou klást otázky typu: „A mami, jaká byla tvoje oblíbená počítačová hra, když jsi byla malá?” Odpověď, že žádná, protože jsme žádný počítač doma neměli až do mojí maturity, vyvolá další otáku: „A jak je to možný?”
Děti, které se narodili po roce 2010, přišli do doby, kdy svět už dobývaly smartphony a internet v mobilu se stával pomalu a jistě samozřejmostí. V kontaktu s nejmodernější technikou jsou v podstatě od malička. Jen těžko si představují, že, když jejich rodiče byly dětmi, takové vymoženosti neměli. Není pak divu, že kladou řadu záludných otázek.
Mami, jaká byla tvoje oblíbená počítačová hra, když jsi byla malá?
Otázka, použitá už v úvodu tohoto článku, je u nás velmi častá. Jen těžko dětem vysvětlit, že jsme doma počítač neměli a že jsem se maximálně mohla koukat na to, jak si hrajou kamarádi, kteří už náhodou nějaké to předpotopní PC doma měli.
Ale pak si vždy vzpomenu, že jsme vlastně doma měli něco, co už dnešní děti naopak asi nezažijí – ZX Spectrum – počítač původně z Velké Británie v podobě klávesnice, která se zapojila jednou šňůrou do televize, druhým kablíkem do kazetového přehrávače a jelo se.
Na kazetách jsme měli tak možná pět her. Jedna z nich byla o dobrodruhovi, který chodil v pyramidách a musel se vyhýbat mumiím a když ho nějaká dostala, tak tam hrála parádní pohřební hudba. Jo, to byly časy…
Mami, jak jsi volala kamarádům, když nebyly mobily?
Dnešní děti si už jen těžko představí, jak jsme se obešli bez všudypřítomného telefonu. Když jsme se já chtěla na něčem s někým domluvit, tak jsem si musela nejdříve ve škole zapamatovat jeho/její telefonní číslo, na napsání nebyl čas, a potom ho doma vytočit na pevném telefonu a čekat, zda to někdo zvedne.
Pevná linka byla jediným komunikačním nástrojem. Zdroj: Shutterstock
Telefonáty byly krátké a věcné. Většinou se odehrávaly v duchu, kde a v kolik se sejdeme. Přesnost a dochvilnost byla must-have.
Mami, jak jsi věděla, kam máš jít, když jsi neměla navigaci?
Žádný mobil, žádná navigace, žádný držák na mobil do auta… člověk musel mít všechno pevně v rukách a v hlavě. Cestu jsme si museli nastudovat vždy, než jsme někam vyrazili.
Bez navigace si dnes cestu už nedokážeme představit. Zdroj: Shutterstock
Při cestě na dovolenou byly papírové mapy a hádka rodičů při bloudění naprostou nutností. Když se chtěl člověk vydat někam v rámci svého města, musel si dopředu nastudovat všechny zastávky, kde má vystoupit, přestoupit a ulice, po kterých se dostane k cíli.
Mami, jak jste si doma pouštěli písničky?
Rodiny 21. století, jako je ta naše, už plně využívají všechny výdobytky moderní doby. CD jsme se pro nedostatek místa zbavili přibližně už před deseti lety a CD přehrávač už, bohužel, nemáme ani na počítači. Hudba se hraje přes YouTube, Deezer, Spotify či jiné platformy a chudák malé dítě, nejenže nezná skoro ani to CD, ale kazety a gramofonové desky jsou pro něj naprosté sci-fi.
Gramofon místo Spotify. Zdroj: Shutterstock
Když jim na základě jejich dotěrných otázek pak vyprávím, jak nám tatínek pouštěl pořád dokola ty stejné singly na malých deskach – na každé straně jedna písnička, koukaj s otevřenou pusou. Na deskách byly i audio pohádky, a když si to dítě chtělo pustit samo, tak to chtělo nutnou dávku zručnosti, žádné jedno kliknutí na dotykovou obrazovku.
Mami, jak jsi si zjišťovala informace, když jsi něco nevěděla?
Dneska, když se mě moje děti na něco ptají a já nevím odpověď, tak se jen mrkneme na internet a hned známe odpověď téměř na všechno. Je samozřejmé, že moje ratolesti pak nedokážou pochopit, že my jsme tuto výhodu neměli, a že jsme si vše museli vyhledat v knihách.
Čím víc dílů encyklopedia měla, tím lépe. Zdroj: Shutterstock
Každá vzdělaná rodina musela mít doma hned několik encyklopedií a naučných slovníků a už i malé dítě, které se sotva naučilo číst, v nich brouzdalo stejně jako dnešní děti na internetu.
A jakým otázkám musíte doma čelit vy?
Autor: redakce
