Marie Antoinetta se narodila 2. listopadu 1755 ve Vídni jako dcera Marie Terezie a císaře Františka Štěpána I. Již ve svých dvaceti letech usedla na trůn, jenomže jako velmi mladá panovnice si nezískala u lidu žádnou oblibu.
To také nakonec vedlo k jejímu svržení, následným několikaletým procesům a na závěr k popravě.
Ta byla velmi dobře zaznamenána dějinami, a dokonce je zobrazena na autentické skice od J. L. Davida.
Už ve čtrnácti se vdávala
Marii Antoinettě bylo teprve čtrnáct let, když byla poslána na francouzský královský dvůr, kde spojila svůj život manželstvím s Ludvíkem XVI.
Ten se po pár letech stal panovníkem a ona usedla po jeho boku.
Jenomže mladý pár se příliš nezajímal o lid, užíval si bohatství, žil bezstarostný život, Marie Antoinetta měla podle všeho také dokonce několik milenců.
Francouzskému lidu brzy došla trpělivost a manželský pár z trůnu svrhl.
Královna se nicméně pokusila o útěk, aby se vyhnula veškeré ostudě. V tom jí měl navíc podle všeho pomáhat její dlouholetý milenec.
Byla však dopadena a uvězněna v Templu, kde s ní byl veden dlouhý proces. Devět měsíců po jejím manželovi čekala i Marii Antoinettu poprava.
Pane, omlouvám se, neudělala jsem to schválně
Ve středu 16. října 1793 v cele Marie Antoinetty podruhé zazněl rozsudek o trestu smrti.
Poté jí byly svázány ruce a ostříhány vlasy, které později byly spáleny, aby nemohly v budoucnu sloužit jako relikvie.
Nicméně při cestě na popraviště později Marie Antoinetta ztratila jednu ze svých bot, která se později stala předmětem muzeí.
Když Marie Antoinetta nastupovala do koňmi taženého vozu, nechala si od kata pomoci.
Ovšem při vystupování už jeho pomoc odmítla a hrdě sama vystoupila a po žebříku vylezla na popraviště.
Zde měla na kata zvláštní požadavek: „Otřete gilotinu, ať mi neumažete límeček.“
Jelikož nedostala na výběr kněze, odmítla jeho služby. Její poslední slova před smrtí zněla: „Pane, omlouvám se, neudělala jsem to schválně.“
Za skandování nadšeného davu čtvrt hodiny po poledni ukazuje kat lidu useknutou hlavu královny Marie Antoinetty.
Později byla královna pohřbena do společného hrobu se svým manželem. Až v roce 1815 byly její ostatky převezeny do baziliky Saint-Denis.
Autor: Šárka Cvrkalová