Martin měl dojem, že se ve svém věku nemůže mít lépe. Byl celé dny doma sám, mohl si dělat, co chtěl, společnost mu dělal kocour. Kdykoli si chtěl něco koupit, mohl si to dovolit, matka mu peněz posílala dost.
Jenže ve škole si učitelé všimli, že něco není v pořádku. A tak se o Martina začala zajímat sociálka. Při zjištění, že chlapec bydlí bez rodičů, následoval jeho převoz do Klokánku.
Z počátku se mu u nás nelíbilo. Později pochopil, že peníze nejsou všechno
Martinova matka pracovala jako společnice v cizině. O chlapce se nezajímala, jediné, co pro něho dělala, bylo, že mu posílala každý měsíc peníze. Tvrdila, že chlapec nic víc nepotřebuje.
„Martin se zpočátku nedokázal smířit s tím, že má najednou nějaký režim. Ale společnost ostatních dětí a pozornost od našich tet mu nakonec přece jen dělala radost,“ vykládá Klokánek.
Když se jednoho dne objevila Martinova matka a přemlouvala ho, aby s ní odjel do ciziny, odmítl. Chtěl studovat a matčiny řeči o tom, že by si vydělal velké peníze, vůbec neposlouchal. Ta tak nakonec odjela opět bez něho a už se neozvala.
Do péče si ho vzal otec. Nebylo to však na dlouho
Martinův otec byl v době jeho umístění do Klokánku zavřený za drogy. Když ho z vězení propustili, chlapce si vzal do péče. Sliboval, že se o něho postará, jenomže se ukázalo, že to tak úplně není pravda.
„Trvalo to jenom pár dní, než stál Martin před branami Klokánku. Prosil nás o pomoc, jeho otec prý doma pokračuje ve vaření drog a jemu se nevěnuje,“ vykládají klokánčí tety.
Martin tak opět skončil v Klokánku a po čase byl převezen do dětského domova. Jeho otec skončil i napodruhé ve vězení. Dnes už chlapec ví, že peníze nejsou všechno. Cení si všeho, co pro něho klokánčí tety kdy udělaly.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.
