Libuše má celkem sedm vnoučátek a za všechna by bez rozmýšlení položila život. Teprve před několika dny se však velmi zklamala v nejstarší vnučce Simonce. Přistihla ji totiž při něčem, co se zkrátka nedělá. Nyní se trápí nerozhodností, jak s celou situací naložit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky, která nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Milující babička stále váhá, co má udělat. Pohrává si s myšlenkou, že si celou věc nechá pro sebe. Na druhou stranu přemýšlí, jestli by o tom, při čem vnučku načapala, neměla říci jejím rodičům.
Byla jsem naprosto v šoku z toho, u čeho jsem vnučku přistihla
Libuše si neví rady. Jelikož stále netuší, jak se rozhodne, napsala nám e-mail, aby si alespoň částečně ulevila. V tom popsala, co s vnučkou zažila.
„Přišla jsem domů z nákupu a všimla si, že je u mě na návštěvě vnučka Simonka,“ začíná vyprávět Libuše. „Aniž bych se ohlásila, vešla jsem do obývacího pokoje a viděla vnučku, jak dělá něco, co mě naprosto šokovalo,“ pokračuje.
Libuši upřímně zaskočilo, když viděla svoji šestnáctiletou vnučku, jak se jí přehrabuje v obálce, do které si už roky střádá každou přebytečnou korunu. Vnučka si jí v první chvíli nevšimla a vesele si strkala bankovky do kapsy.
Beze slova utekla. Stále tomu nemohu uvěřit, k tomu ji přece nevychovali!
Když si Simona babičky všimla, okamžitě strčila obálku zpátky do šuplíku a bez jediného slova utekla z bytu. Nereagovala na babiččino volání.
„Lekla se a zmizela,“ píše Libuše. „Já na ni sice volala, ale marně. Nezastavila se, natož aby se otočila. Byla jsem v šoku!“
Libuše napsala, že tomu stále nevěří. Od události uběhlo teprve pár dní a ona je stále zaskočena chováním své vnučky. Vždyť k něčemu takovému ji rodiče určitě nevedli!
Nevím, jestli o tom mám mlčet, nebo říci pravdu
„Upřímně ani nevím, jestli se to stalo poprvé, nebo jestli mi z uspořených peněz už někdy něco vzala,“ uvažuje Libuše. „Je to ode mě, jakožto od babičky, strašně ošklivé, ale klidně bych tomu i věřila. Nikdy jsem neměla potřebu peníze přepočítávat,“ dodává.
Libuše nyní váhá, jak se má zachovat. Přemýšlí, jestli na to má raději zapomenout a dělat, že se nic nestalo, nebo o tom říct své dceři a jejímu manželovi.
„Strašně se to ve mně pere, jsem z toho celého nešťastná,“ netají se smutná babička. „Na vnučku mě to hrozně mrzí, nevýslovně mě zklamala,“ pokračuje. „Přesto nevím, jaké řešení je nejlepší. Mám mlčet, nebo jít s pravdou ven?“
Autor: Natálie Kabourková
Názor odborníka
První otázka, kterou si musíme položit je: Proč potřebuje vnučka paní Libuše peníze? Jak už ukazuje sama otázka, o situaci je potřeba mluvit, protože od odpovědi na tuto otázku se pak bude odvíjet způsob, jakým postupovat dále.
Může to být signál, že se v životě její vnučky něco děje. Vysvětlení může být spoustu, například může být obětí šikany, trpět závislostí na drogách či alkoholu nebo dokonce plánovat útěk z domova.
Některé tyto možnosti vyloženě nahánějí hrůzu. Je proto opravdu nutné komunikovat a zjistit, jak se věci mají. Důležitou součástí je rovněž jaký vztah má vnučka se svými rodiči a jak jejich rodina funguje. Jednat se totiž může i o problém v samotné rodině. V takovém případě je nutné kontaktovat OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí).
Někdy se můžeme zdráhat, zda situaci chceme takto řešit, avšak na prvním místě by mělo být vždy dobro dítěte, nikoliv náš subjektivní pocit, že se nás to netýká a nechceme do toho zasahovat. Každý rozumný člověk by měl chtít pro své dítě jen to nejlepší, a tak se zeptejme sami sebe: Kdyby se jednalo o naše dítě, chtěli bychom, aby mu někdo pomohl? Ten někdo můžete být právě vy, tak nečekejte, zda se toho ujme někdo jiný, protože to už může být pro dítě pozdě.
