Léta dospívání bývají pro rodiče i děti komunikačně a vztahově náročná. Máte doma teenagera a občas opravdu pochybujete, že se s ním dá domluvit? Někdo z nich musí páčit každé slovo, jinde se to neobejde bez vulgarit a nadávek. Jak se s najednou nám úplně nepochopitelným tvorem domluvit? Při troše snahy to dokážete. Alespoň občas. Je třeba držet se pár osvědčených pravidel.
Tak trochu jiný dialog
Je důležité si uvědomit, že puberťáci používají komunikační způsoby jinak než jejich rodiče. Není jim často příjemný rozhovor z očí do očí. Je to pro ně přílišná konfrontace.
Využijte k rozhovoru například čas při jízdě v autě, nebo když spolu výjimečně někam jdete. Když na ně nebudete upírat svůj pátravý pohled, snadněji vám leccos sdělí.
Když s vámi mluvit nechtějí, nenuťte je. Děje se toho v tomto období tolik, zažívají mnoho změn a potřebují prostor se s nimi vypořádat.
Zkuste začít konverzaci tématy týkajícími se minulosti, společných zážitků. Občas také vypněte mód kritizujícího a kárajícího rodiče. Naučte se dítěti naslouchat a nesoudit ho.
Neřešte každou vulgaritu
Nadávky jsou dnes pro mladé lidi běžným komunikačním prostředkem. Snadno se stane, že nějaká ta vulgarita jim uklouzne i při komunikaci s vámi nebo třeba u společné večeře.
Pokud vám to jako většině rodičů vadí a nechcete se doma takto vyjadřovat, jasně to dítěti vysvětlete a sami se vulgaritám učebnicově vyhněte.
Pokud se dítěti zcela nedaří sprostým slovům ve vaší přítomnosti vyhnout, upozorněte ho a dejte jasně, ale v klidu, najevo, že budete rádi pokračovat v hovoru, ale pouze pokud zvolí vhodnější slova.
To, jak mluví s kamarády, je jeho věc, moc to neřešte, vyroste z toho.
Další tipy na vzájemné sblížení
Mladí lidé používají stále více nových slangových výrazů. Pokud si opravdu nejste jisti jejich významem, raději se jim vyhněte. Pravděpodobnost, že si spletete co opravdu znamenají, je veliká.
Opusťte tyto snahy především v přítomnosti cizích lidí nebo kamarádů vašich potomků.
Nebojte se mluvit o svých chybách a naopak o kladech svého dospívajícího dítěte. Zkuste slevit ze svých nároků a za každý úspěch ho chvalte.
Když se v nějaké situaci zmýlíte, přiznejte chybu, omluvte se. Jděte příkladem.
Mluvte s ním jasně a konstruktivně. Používejte kladné výrazy. Nevydírejte ho.
Cokoliv požadujete, podávejte vlídně a vytrvale. Nebojte se opakovat věci několikrát.
Vzniklý problém vždy s nadhledem posuďte z hlediska závažnosti. Zaspat do školy nebo neudělat úkol, není tak hrozné, jako chodit za školu.
Autor: Alice Konopásková
