Zlatuška skončila v Klokánku po dohodě se svou matkou Dorotkou. Ta do poslední chvíle věřila tomu, že si holčičku bude moci jednou vzít a vychovávat ji. Jenomže život jí zničil natolik, že k tomu nakonec nikdy nedošlo.
Dorotka nikdy děti nechtěla. Věděla, že se o ně nebude moci postarat. Když ale ve třiceti letech otěhotněla, pokusila se udělat všechno proto, aby se o dcerku postarala. A to i přesto, čím si v životě prošla.
Už jako malou ji nutili k prostituci
V devadesátých letech minulého století byla bohužel na našem území prostituce velmi rozšířeným způsobem, jak si vydělat nějaké peníze.
I mnoho mladých dívek tehdy bylo nuceno prodávat se na ulici. A teprve dvánáctiletá Dorotka byla jednou z nich.
Když dospěla, byla už tolik zničená tím vším, čím si prošla, že začala užívat heroin. Živila ji jedině ulice. I když si dávala pozor a snažila se chránit, ve třiceti letech otěhotněla a narodila se jí holčička Zlatuška.
Dorotka se snažila přestat užívat drogy a z podpory sociálky žít v místě, které bylo zrovna k dispozici. Jenomže když byly Zlatušce tři roky, propadla její maminka opět drogám a dívka jí byla odebrána.
V dětském domově dívka strávila několik let. Její matka se dala do pořádku a odvedla si Zlatušku tak, aby ji poprvé mohla vést do první třídy. Všichni věřili, že se rodinný stav zlepší, bohužel marně.
Když jí bylo deset, dostala se do Klokánku
I když se Dorotka snažila, touha po drogách byla silnější. Když bylo Zlatušce deset let, odvedla ji do Klokánku, kde jí slíbila, že se pro ni brzy vrátí. Dívenka byla chytrá, učenlivá, jen se pořád ptala po mamince.
Jednoho dne se její matka skutečně objevila. Špinavá a zanedbaná vyprávěla, že nemá kde spát, že by si chtěla dcerky naposledy užít. Když ji vrátila z celodenní procházky, dlouho ji objímala. To bylo naposledy, co se s dívkou spatřila.
O několik dní později dorazila do Klokánku bolestivá zpráva. Dorotku našli na ulici, zkolabovala a v nemocnici následně zemřela. Její dcera to velmi těžce oplakala. Aby toho nebylo málo, přišla druhá rána.
Jelikož byla dívka v Klokánku pouze na dohodu mezi sociálními pracovnicemi a maminkou, po Dorotčině smrti už dokument neplatil. Dívka tak skončila v dětském domově.
„Bylo to pro nás i pro ni velmi obtížné a dodnes vzpomínáme na to, jak se asi Zlatuška má,“ vypráví klokánčí tety.
Fotografie jsou z důvodu citlivosti údajů pouze ilustrační, jméno bylo pozměněno.
Autor: Hanka Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí – zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Klokánek, ve spolupráci s redakcí OnlyU
Takových příběhů je v Klokánku mnoho. Fond ohrožených dětí ve svých zařízeních Klokánek pečuje o více jak 200 dětí s různými příběhy, které se neustále mění. Rádi se s vámi o ně postupně podělíme. Průměrná doba pobytu dítěte v našem zařízení je 6 měsíců. Pomoci můžete i VY. Klokánkům pro rok 2020 chybí 30 % finančních prostředků na běžný provoz. Číslo sbírkového účtu: 3055103/0300. Za každý dar děkujeme.