„Ha, hej!“ byla dvě slova, jimiž se zdravili první Češi, kteří měli zájem o nový vynález telefonu. Pro nás už zcela běžná věc, pro ně přístroj, jenž budil zvědavost. Psal se rok 1881 a v Praze bylo povoleno vybudování telefonní sítě. Jenže zdroje říkají, že pouhých deset, maximálně třináct lidí projevilo o telefonní přípojku zájem. Postupně se však síť rozšířila a její účastníci se mohli těšit po roztočení kliky telefonu z příjemného hlasu spojovatelky na druhém konci.
Dříve si telefon vyzkoušeli jen vyvolení, tehdy se měl stát dostupnějším. A tak 11. srpna 1882 vznikla první veřejná telefonní ústředna.
Vznik prvního operátora zapříčinil Palacký
Málokdo ví, že v ní měl prsty Jan Palacký, syn známého historika, s jehož přičiněním vniklo Pražské podnikatelství pro telefony. To se dalo považovat za předchůdce dnešních operátorů.
Jako ústřední bod pro nově vznikající síť byl vybrán dům U Modrého jelena kousek od Staroměstského náměstí. Říkalo se mu i Richtrův dům a právě v něm vznikla první oficiální pražská centrála.
Ačkoliv se síť rozšiřovala a ke konci roku 1882 už čítal telefonní seznam devadesát osm kontaktů, pořád se samozřejmě nejednalo o dostupnou záležitost. Nešlo tolik o technické důvody, ale spíše finanční.
Zpočátku si lidé raději zašli za ty peníze na oběd
Zájemci o telefonní hovory si je samozřejmě museli platit, ale záleželo také na tom, jak byl telefonát dlouhý a na dalších faktorech. Pro lidi, kteří měli hluboko do kapsy, to zpočátku příliš nebylo. Raději si za tyto peníze zašli třeba na oběd.
Byla tu i další překážka, která lidi od telefonování trochu odrazovala. Aby se hovor uskutečnil, musela propojit jeho účastníky spojovatelka v ústředně.
Vzhledem k tomu, že bylo zapotřebí prostředníka, nebyly tyto hovory úplně soukromé. Nelze si tedy představit, že by se skrze ně řešily obchodní či milostné záležitosti, jako to bývá dnes. Telefonát se navíc uvozoval pozdravem Ha, hej!, takže by to bylo možná i úsměvné.
Ve dne spojovaly hovory ženy, v noci raději muži
A proč telefony v ústředně měly na starosti ženy? Prý na to měly vhodnější, lépe položený hlas, jemuž šlo lépe rozumět. K lidem údajně navíc měly bát vřelejší a zdvořilejší.
V noci je ale prý raději střídali muži, aby jejich kolegy, kteří měli na starosti techniku, nenapadaly nějaké nepřístojnosti.
Autor: Šárka Blahoňovská
