Je považována za první počítačovou programátorku. Geniální matematička Ada Lovelace dosáhla něčeho, co bylo ve čtyřicátých letech devatenáctého století většině žen zapovězeno. Jenže Ada byla nejen inteligentní, ale měla také potřebné kontakty a postavení, které jí otevíraly nové a nové příležitosti.
Ada byla dcerou básníka lorda Byrona a jeho první manželky Anny Isabelly Noel. Manželství těchto aristokratů se však brzy po narození Ady rozpadlo.
Byron nejevil o výchovu dcery zájem. Říká se, že její matka jí dokonce zakázala se podívat na jakýkoliv otcův portrét.
Na rozdíl od rodičů tíhla k matematice
Ada na rozdíl od svého otce netíhla k umění a literatuře, ale logice a matematice. Matka, ač rovněž spisovatelka, ji v tom podporovala.
Matematiku Ada studovala na Londýnské univerzitě a už jako náctiletá se setkala s profesorem Charlesem Babbagem, vynálezcem mechanického počítače, který byl schopen automaticky a bezchybně vytvářet matematické tabulky.
Ačkoliv přišel i s návrhem prvního osobního počítače, skutečný stroj nikdy nepostavil, jelikož k tomu neměl dostatek peněz.Babbage byl matematickými schopnostmi mladé ženy ohromen a ona zas byla fascinována jeho prací, jíž rozvíjela.
Její poznámky byly třikrát delší než překládaný článek
Ve svých dvaceti letech byla pověřena překladem článku italského vojenského inženýra Luigiho Menabrea do angličtiny. Učinila tak s nadšením a ještě přidala své vlastní poznámky, které byly třikrát delší než samotný článek.
Právě v nich řeší první známý počítačový program jakožto algoritmus, který je určený k tomu, aby byl proveden strojem. Překlad byl v roce 1843 vydán.
Ada na Babbageho dílo navázala tím, že popsala funkci jeho Analytical Engine a postarala se i o jeho vývoj a financování.
Právě ona předložila způsob, jak by mohl fungovat v praxi. Ten spočíval v zapojení děrných štítků. Ada se tak stala předchůdkyní programování, jak jej známe dnes a v němž vynikají především muži.
Počítače nejsou schopny kreativního myšlení, tvrdila
Na rozdíl od svého mentora však matematička nesouhlasila s tím, že počítače mohou kreativně myslet.
Naopak tvrdila, že počítače budou schopny dělat pouze to, co jsme do nich schopni naprogramovat. Předpověděla však jejich využití v budoucnu pro kreslení, počítání i skládání hudby.
Ada Lovelace, průkopnice programování, zemřela v roce 1852 na rakovinu. Bylo jí pouhých třicet šest let.
Autor: Šárka Blahoňovská
