Naplánovali mu budoucnost, ale měsíc před podáním přihlášky na střední školu se Filip vzepřel. „Nechtěl jsem na elektrotechniku. Přál jsem si vyučit se kuchařem,“ vzpomíná na období plné hádek s rodiči. Kompromisem byla hotelová škola. Po maturitě a nástupu do práce, ale přišlo vystřízlivění…
Možná to tenkrát bylo pro něho až moc nalajnované. Očekávání rodiny a předem vyšlapaná cestička se mu nezdála. Postavil si hlavu a nikdo s ním nic nesvedl. „Bavilo mě vaření a chtěl jsem se mu věnovat,“ vrací se do minulosti Filip. Po maturitě na hotelové škole nastoupil do práce. Stal se z něj číšník a později barman. Jak šly roky, začaly se objevovat pochybnosti o tom, zda si zvolil správou profesi.
„Práce mě bavila, kontakt s hostem byla sranda, sem tam namíchat nějaký hezký koktejl bylo také fajn, kolegové byli super,“ popisuje rodák z Opočna a doplňuje, že stále častěji se ozývalo ono pověstné „ale“: „Když jsem přemýšlel o budoucnosti, tak jsem si neuměl představit, že za 20 let budu běhat po place s platíčkem v ruce. Možná v tom sehrálo roli i to, že ne vždy jsem si vybral správného zaměstnavatele. Každý rok jsem se tak utvrzoval v tom, že to není to pravé.“
S pokorou za tátou
Začal tedy přemýšlet, co jiného by mohl zkusit. A tehdy došlo na „velký návrat“ do otcových stop. Táta už dávno nedělal elektrikáře, ale programoval. A nebyl to jen on, kdo ve Filipově okolí pracoval v IT. „Mám spoustu kamarádů, známých a rodinných příslušníků, kteří se věnují počítačům. Přestože jsem často nevěděl, o čem se baví, tak jsem k tomu měl blízko,“ uvádí.
Když doma oznámil, že dá gastronomii vale, nikdo ho nepřemlouval. Dokonce se nenašel ani žádný skeptik. Všichni mu nabízeli pomoc a radu. „Od chvíle, kdy jsem se začal programování věnovat, si mám mnohem víc o čem povídat s tátou. Vždycky jsme měli o čem mluvit, ale nikdy to nebylo tolik. Náš vztah se o dost zlepšil,“ říká Filip.
Za semestr programátorem
Zásadní rozhodnutí zcela změnilo jeho život. Nastoupil do čtyřměsíčního intenzivního kurzu Junior programátora, který organizuje společnost Green Fox Academy. „Skok z gastra do IT je poměrně velký. Chtěl jsem úplně změnit kariéru, a to mi kurz umožnil,“ říká a také už nepochybuje o tom, co bude za pár let dělat. Obor s velmi nejistou budoucností, navíc nyní velmi zasažený následky koronavirové pandemie, vyměnil za jistotu. Význam počítačů neustále roste a odborníci na ně chybějí. Navíc Filip se rozhodně nemusel strachovat o uplatnění, organizátor kurzu mu totiž dal 100% garanci, že mu práci po rekvalifikaci v IT zajistí. To se také stalo.
Drinky míchá už jen partnerce
Vaření, které kdysi rodáka z východních Čech přivedlo ke gastronomii, tak zůstalo už jen jeho koníčkem. „Už vařím jen pro mé blízké a přítelkyni, která se ke mně nedávno nastěhovala,“ směje se Filip. Stejné je to i s mícháním drinků. Občas se tak na stole vedle steaků objeví i oblíbený whisky sour.
Autor: redakce