Celé se to zdá až paradoxně jednoduché, policisté si ale marně nad událostí lámali hlavu celé týdny. Jeden z nejslavnějších obrazů Mona Lisa zmizel 21. srpna 1911 a na celé dva roky se stal nezvěstným. I když se po dlouhém pátrání všichni vyšetřování vzdali, náhoda nakonec dospěla k tomu, že má příběh šťastný konec.
Pouze jeden jediný otisk prstu. To bylo vše, co po sobě pachatel zanechal. Po více než sto dvaceti letech se z pýchy muzea v Louvre stává pouze prázdná skoba na zdi. Začíná velké pátrání, které nakonec pro strážníky končí neúspěchem.
Na události si smlsli novináři. Obviněno bylo i několik umělců
Událost se rychle dostala na veřejnost a muzeum se stalo centrem posměchu. Novináři se snažili kauzu co nejvíce nafouknout a některými titulky se galerii vyloženě vysmívali.
Kupříkladu jeden z nadpisů článku zněl: „Chráníme naše obrazy každý den. Kromě pondělí.“
Policii byla naprosto bezradná a snažila se chytit jakékoli maličkosti. Stalo se tak, že ve vazbě skončili i umělci Pablo Picasso nebo Guillaime Apollinaire.
Zatímco Picassa policisté po výslechu propustili, druhého podezřelého dostal z vazby až druhý den jeho advokát. Ani u jednoho z nich se podezření nepotvrdilo a policie se opět neměla čeho chytit.
Plán na falešný obchod nevyšel
Po pěti týdnech svitla všem jiskřička naděje. K policii se dostala informace, že se obraz objevil na černém trhu. Proto ihned začala plánovat, že v přestrojení za britské sběratele obraz koupí a u té příležitosti pachatele zatkne.
Jenomže v tuto chvíli opět zasahují do příběhu média. Informace se dostala k pachateli a z obchodu tak velmi rychle sešlo. A nová příležitost už se nenaskytla.
Policisté uzavřeli případ jako nevyřešený a mělo se za to, že Mona Lisa je už navěky ztracena.
Po dvou letech se pachatel pokusil obraz znovu prodat
Na případ se dávno zapomnělo. Nikdo už nedoufal, že by se chlouba muzea někdy mohla vrátit na své místo. Přesto se stal zázrak. Po dvou letech se totiž pachatel pokusil obraz prodat.
Obchodník s uměním po zjištění, že jde skutečně o originál, souhlasil s tím, že ho za půl milionu italských lir koupí. Na místo schůzky s ním ale dorazila také policie, která pachatele zatýká. Ten se nebrání a ke všemu se přiznává, dokonce i otisk prstu sedí.
Vincenzo Perugia, který jako chudý italský dělník kdysi v muzeu pracoval jako pomocný sklenář. Tak se také dostal do muzea vstupem pro zaměstnance, sebral obraz ze zdi a pod pláštěm ho stejnými dveřmi opět odnesl.
Dva roky měl doma Monu Lisu schovanou v kufru. Byla tak pouhých čtyřicet minut cesty od původního místa, kam patřila. Vincenzo si vysloužil rok a půl vězení, avšak byl propuštěn po pouhých sedmi měsících.
Autor: Šárka Cvrkalová
