Bez spodního prádla si jako moderní lidé těžko představíme život. Pravdou však je, že své předchůdce má už ve starověku a různé typy spodního oděvu se nosily napříč stoletími. V průběhu historie se změnila jak podoba spodního prádla, tak i jeho funkce.
Ve starověku pruh látky, ve středověku plátěné oděvy
Už ve starověkém Egyptě nosili lidé kolem beder omotané kusy látky, to samé Římané. Jednalo se o záležitost obou pohlaví, ženy si však ještě hrudník obmotávaly látkovým pruhem nebo kůží. Jednalo se spíše o stavový symbol, tehdejší spodní prádlo se nenosilo z praktických nebo jiných důvodů.
Středověk byl ve znamení šortek u mužů. Dámy pod šaty navlékaly dlouhý plátěný oděv . Od šestnáctého století se začaly objevovat korzety vyrobené z kostic. Ty zdůraznily pas a zmenšily jeho obvod a současně kladly důraz na poprsí a boky.
Na rozdíl od současnosti nebylo prádlo považováno za vzrušující
Prádlo mělo ochránit svrchní šaty od potu a jiných nečistot, protože koupání bylo ve středověku luxusem, kterému se nedostávalo každý den. Odhalení byť jen kousku spodního prádla se považovalo za potupu, nebylo totiž považováno za nijak vzrušující. Tak to trvalo až do devatenáctého století.
V tom už bylo spodní prádlo mnohem propracovanější a rafinovanější. Na jeho počátku sice ženy pořád nosily dlouhé oděvy pod svrchní oblečení, ale už se jim začalo říkat košilky. Jejich délka byla různá. Existovaly košilky po kolena i delší s volány.
Konec devatenáctého století přinesl zdobení krajkou
Na konci devatenáctého století si švadleny daly více záležet na estetice a spodní prádlo začaly bohatě zdobit krajkou. Z materiálů převládala bavlna, ale v zimě ženy často nosily i kalhotky a vesty z vlny. Vesty jinak oblékali především páni v kombinaci s nohavicemi.
V roce 1913 Američanka Mary Phelps Jacob vynalezla moderní podprsenku a tento vynález si také nechala patentovat. Její předchůdkyně nebyly tak propracované a před nimi se nosila jen šněrovačka.
Ve třicátých letech dvacátého století už se nosily kalhotky, jak je známe, nicméně se to týkalo pouze mladších dívek. Dámské spodní prádlo mělo spíše podobu samostatných nohavic spojených v pase, jednalo se tedy opravdu pár. Až později se přidal spojovací prvek mezi nohami.
Kalhotky se zkracovaly až do podoby tang
Ke konci čtyřicátých let minulého století už měly ženy k dispozici kratší kalhotky, dlouhé nohavice už byly minulostí. Ty se ostatně zkracovaly až do sedmdesátých let, v devadesátkách vzrostla obliba tang.
Pánové se také dočkali, kromě trenýrek mohli od čtyřicátých let nosit boxerky, jež jsou oblíbené dodnes.
Autor: Alice Konopásková
