Heterochromie je vesměs genetická porucha, která vlastně není až tak na škodu. Způsobuje to, že každé oko má jinou barvu, odlišný odstín nebo se na duhovce objevují skvrnky. Na kvalitu zraku to nemá žádný vliv, jde jen o to, zda máme dostatek pigmentu melaninu.
Název této poruchy pochází z řečtiny, konkrétně ze slov heteros, což znamená v překladu jiný, a chroma, což je výraz pro barvu. Postihuje lidi i zvířecí říši. Netýká se jen očí, ale třeba i vlasů a kůže. Barva duhovky je ale mnohem častější a někteří si z této vzácnosti udělali přednost.
Melanin hraje prim
Hlavní roli u heterochromie hraje pigment melanin. Tato látka určuje, jakou barvu duhovky budeme mít. Platí, že čím více melaninu máme, tím tmavší budeme mít oči. Hnědoocí lidé mají melaninu nejvíce, modroocí zase málo.
Vlivem genetiky se však může stát, že se narodí dítě s odlišnou barvou očí. Pravděpodobnost je velmi malá, jedná se jen o nějaké dvě procenta lidské populace. U zvířat ji „proslavily“ psi rasy husky a kočky.
Zdroj: Profimedia
Nejvzácnějším typem heterochromie je úplná. Je to v podstatě vrozená vada, kdy má člověk každé oko jinak barevné. Částečná se vyskytuje více a poznáte ji podle toho, že na duhovce jsou různé skvrnky a flíčky nebo pěkné ornamenty. Může to vypadat i tak, že se barva středu liší od zbytku oka.
Nejde jen o genetiku
K heterochromii můžete přijít i vlivem úrazu. Jsou s ní spojená poranění krční páteře, psychické problémy i nežádoucí účinky léků. Objevuje se i u některých nemocí, především různých syndromů.
I mezi slavnými se tato vzácná vada objevuje. Jmenujme třeba herečku Kate Bosworth, jejíž levé oko je bledě modré. To druhé má oříškovou až nazelenalou barvu.
Podobně je na tom i Mila Kunis nebo Jane Seymur alias Doktorka Quinnová.
Rozdílu v odstínu barvy očí si můžeme všimnout i u představitele novodobého Sherlocka Holmese Benedicta Cumberbatche či Henryho Cavilla, kterého známe ze série Zaklínač nebo jako Supermana.
Autor: Šárka Blahoňovská
