Od 8. června 2020 se základní školy otevřely také pro druhé stupně, což navazuje na postupné rozvolňování vládních opatření. Ty byly z kraje března zavedeny, aby omezily šíření epidemie koronaviru. Zatímco žáci na prvním stupni se mohli vrátit do školních lavic již před čtrnácti dny, u starších dětí je docházka zatím omezená podle možností konkrétních škol a souhlasu rodičů. Jak ale celou situaci vnímají děti?
V době před koronavirem žáci vždycky rádi žertovali na téma, že jejich nejoblíbenější věcí na škole jsou prázdniny. Ještě na začátku epidemie, kdy nebylo jasné, jestli bude pobyt doma záležitostí dnů nebo týdnů, vítaly děti nucené volno jako zpestření normální výuky.
Průzkum Společnosti Sazka ve spolupráci s Českým olympijským výborem ovšem průzkum ukazuje, že šedesát sedm procent žáků se do školy vyloženě těší.
Šetření probíhalo ve dnech 1. až 10. června 2020 a zapojilo se do něj čtyři sta dvacet osm žáků základních škol ve věku od šesti až do patnácti let. Počet respondentů je rozdělen na čtyřicet procent žáků prvního stupně a padesát dva procent žáků druhého stupně.
Děti se do školy těší
Většinou za to může hlavně odloučení od kamarádů, mezi důvody ale patří také málo pohybu a nedostatek aktivit, které ve škole normálně během dne mají.
Na otázku, zda by si stejný domácí režim děti rády zopakovaly i na podzim, odpovědělo padesát pět procent jasné ne, třicet procent nad touto možností pouze váhalo, a jenom patnáct procent by zůstalo dobrovolně doma i po prázdninách.
To je celkem překvapivé vzhledem k faktu, že nechodit do školy bylo pro děti vždycky spíše přáním než nepříjemnou představou.
Domácí učení jim příliš nesvědčí
Co se týče samotného výkladu učiva, u žáků základních škol se ukázala domácí příprava jako problém. I samotní učitelé se již dříve vyjádřili, že mají obavu o dostatečné možnosti rodičů umět dětem látku správně popsat a vysvětlit. Přitom rozhodně nejde o zanedbání povinností.
Jak ukazuje průzkum rodiče svým dětem věnovali čas a snažili se pomáhat při společném učení, kontrole úkolů, nebo v případě omezených možností alespoň požádali příbuzné či starší sourozence dětí, aby jim zkusili zadání úkolů vysvětlit.
Na vesnicích a malých městech se děti více věnují kroužkům po škole
Výsledek ankety mezi žáky základní školy ukázal i na jeden velký rozdíl. Zatímco téměř u všech otázek děti odpovídaly poměrně stejným podílem, pokud jde o kroužky a aktivity mimo školu, liší se zájmy s ohledem na velikost měst, kde děti žijí.
Žáci bydlící na vesnicích a menších městech mají z osmdesáti procent své pravidelné mimoškolní aktivity, zatímco děti z velkých měst přiznávají kroužky jenom v necelých šedesáti procentech případů.
I z tohoto tedy vyplývá, že stesk po škole je často následkem právě nudy a nedostatku zábavy mimo školní lavice.
Děti špatně snáší hlavně nedostatek pohybu
Výsledky přímo ukazují, že až sedmdesát procent žáků základní školy má rádo cvičení. „Na rozdíl od dospělých vnímají děti nedostatek pohybu mnohem intenzivněji, a proto je pro ně pobyt doma tolik dlouhý. Rodiče pro ně mohou najít sportovní aktivity na našich stránkách Sport v okolí. I v této nelehké době tam pravidelně přidáváme volnočasové akce, na kterých je možné se hýbat,“ doporučuje Tereza Vyhnálková ze společnosti Sazka.
Více než polovina malých respondentů uvedla, že její hlavní pohybové aktivity vyplývají právě z pravidelné školní docházky, ať už to je z důvodu povinného tělocviku nebo hraní her se spolužáky po škole.
Autor: redakce
