S manželem jsme byli skvělý pár. Všichni nám říkali, jak se k sobě hodíme. Byl to skvělý chlap. Vždycky jsem si říkala, jak se na něj můžu spolehnout. Kdybych jen tušila, jak jsem se tenkrát mýlila. Protože jakmile jde o ženskou, z úžasného chlapa se stává něco neuvěřitelného.
Krize
Naše manželství postihla krize. Našim dcerám bylo 7 let a 3 roky, když si manžel našel milenku. Jisté podezření jsem měla, ale pořád zapíral a dělal ze mě hysterku. Po několika měsících, když jsem na něj uhodila po několikáté, se přiznal. Zamiloval se do ní.
Zdroj: maximkabb/123RF.COM
Po několika dlouhých diskuzích jsme se dohodli, že se rozejdeme. Máme velký dvougenerační dům, tak jsme se dohodli, že já s dětmi budu bydlet ve větším přízemí a on sám v podkroví.
Chvíli to tak fungovalo docela dobře. Pro dcery to bylo šetrné, mohly za tatínkem kdykoliv chtěly. A manžel se k dcerám choval taky vzorně. Bral je na výlety a na různé akce. A já byla konečně chvíli sama. Popravdě jsem to po tom asi roce neustálého řešení manželské krize opravdu potřebovala.
Bohužel jsem ho měla pořád ráda a všechno mě to strašně trápilo. Pořád jsem někde uvnitř doufala, že se k sobě vrátíme.
Nová „teta“
Jednou, když přijeli z nějakého výletu, bavily se dcery o nějaké tetě. Zpozorněla jsem. Z jejich debaty mi došlo, že se nejedná o jen tak ledajakou tetu. A dokonce byli u ní doma.
Zeptala jsem se manžela přímo. Odpověď mě ranila víc, než jsem čekala. Ano, chodí s ní. S tou, se kterou mě rok podváděl.
Tu noc nepřijel domů. V ten moment jsem si uvědomila, že toto společné bydlení je nesmysl. Přece nebudu každou noc čekat, jestli přijede domů, nebo ne. Bylo mi hrozně. Když jsme se druhý den potkali, nemohla jsem se mu podívat do očí.
Manžel a jeho staro-nová přítelkyně
Za pár dní přišlo to, co se dalo čekat, že přijde. Přivedl si ji domů. Do našeho domu! Který jsme spolu kupovali a rekonstruovali! Holky ji viděly rády. To mě ranilo asi úplně nejvíc.
Druhý den mi manžel oznámil, že se tam jeho přítelkyně bude stěhovat. K němu do podkroví. Je to přece i jeho dům a chce být dcerám na blízku. Vždyť to přece doteď fungovalo, tak bude jistě i dál.
Zdroj: Evgeny Atamanenko/123RF.COM
Ten den mi došlo, jak jsem si nechala s prominutím kálet na hlavu. Tak já mu vařím, peru, dělám společnost, když se nudí, zatímco když chce být sám, tak se prostě zavře nahoře a já se starám o holky, svou domácnost a jeho prádlo! A on si sem nastěhuje ji! Rok mě s ní podvádí, dělá ze mě blbečka. Já se snažím, aby vše fungovalo, abychom vycházeli v dobrém kvůli dětem. A on? On nemusí nic. Z milenky je oficiální přítelkyně a bude tady bydlet! V našem domě! Co na to dcery? Jak jim to vysvětlíme? Že v našem domečku bude bydlet maminka, tatínek, jeho nová přítelkyně a ony si můžou jít kdykoliv ke komukoliv? A jak k tomu přijdu já? Sesypala jsem se.
Sama s dcerami
Jakmile jsem se vzpamatovala, zapojila jsem přátele a našla si podnájem. V bytě 2+1. Na víc bohužel sama nemám. Můj manžel si se svou milenkou bydlí v našem obrovském domě se zahradou a já bydlím s dcerami v malém bytě s mini balkonem. Všechny venkovní hračky a zábava, jako trampolína, houpačky, pískoviště, zahradní domeček, vše zůstalo samozřejmě u domu. U táty. Táta je prostě super, protože má všechno. U mámy je nuda, málo místa a ještě se musí dodržovat klid kvůli sousedům.
Podala jsem žádost o rozvod. Doufám, že mě manžel z domu brzy vyplatí a já si budu moct vzít hypotéku a koupit pro sebe a dcery aspoň menší domek s malou zahradou.
Autor: Jana Janáčková
